Včera jsem byla na víně s jedním mužem a on mi v závěru večera položil ruku na záda, naklonil se ke mně a… řekl mi, že si mě váží, že jsem chytrá!

FUJ! Hned mi došlo, že „jako žena“ jsem skončila!

Ten muž byl tak hloupý, že nepochopil, že my, „chytré ženy“, o žádné lichotky týkající se naší inteligence nestojíme. Že o chválu svého mozku stojí jen úplně blbé ženy a že všechny ostatní dychtí po tom, aby slyšely, že mají největší sex-appeal na světě, a že jsou tak vzrušující a laskavé, že se bez nich nedá žít!

Můj kamarád (který kamarádem být nepřestane, přestože mi lichotí, že jsem chytrá a ne krásná!) mi taky řekl, že si myslí, že bych byla šťastná, kdyby mi někdo dal tenhle absurdní úkol: „Hele Halino, tady máš platinové kreditky s neomezenými finančními částkami. Jeď kolem světa a třeba i víckrát za sebou, ale zařiď, aby během pěti let byl na celém světě mír!“

Představila jsem si to. Mám neomezený finanční obnos, musím zařídit mír, za kým pojedu nejdřív? S kým budu mluvit? Tak moc jsem se snažila svému kamarádovi dokázat, že má pravdu v tom, že jsem inteligentní, že jsem si sumírovala větu pro Putina, Obamu i Bin Ládina. Mezitím jsem vypila asi 7 deci sektu a chtělo se mi brečet nad všema holkama, kterým se říká, že mají hlavu na svém místě… (Mimochodem, předevčírem jsem byla u doktora a plakala jsem, jak strašné mám bolesti hlavy od páteře. Doktor zavolal svého kolegu z Číny, který sice vystudoval tady u nás medicínu, ale praktikuje i učení svých východních léčitelů. Popisovala jsem mu, jak se mi spáry bolesti zakusují do temene, a on mne netrpělivě přerušil a řekl: „To nyc, to nyc, to dóbry, to dóbry, já UTRHNU!“)

A já přitom vůbec nemám hlavu na svém místě! Uvedu vám příklady mé totální blbosti: Včera jsem byla celé odpoledne s mamkou. Povídaly jsme si a dokonce jsme si prohlížely staré fotky. A já jsem najednou zjistila, že nevím, kde mám mobil. Tak jsem si vzala domácí telefon, který jinak zásadně používá jen máma, a tím telefonem jsem si zavolala, abych zjistila, kam jsem mobil zašantročila. Našla jsem ho a pak jsem jela do televize, ale najednou jsem u vrátnice zjistila, že mi máma telefonovala. Tak jsem jí nervózně zavolala domů na domácí telefon. Máma udýchaná vzala sluchátko a začla naříkat: „Já ti volala?! Bože můj! Co já ti chtěla?! Vždyť to muselo být strašně důležitý, když jsem ti volala na mobil!“

Údajně se prý člověk nerodí s IQ větším než 135. Pak ho může, ale nemusí rozvíjet. A skoro všichni rodiče si zhruba tak do pěti let věku svého dítěte myslí, že to je génius. Tenhle rodičovský pocit se zvolna ztrácí a zhruba tak v pubertě si hodně rodičů začne myslet, že jejich děti jsou úplný debilové. A když tenhle pocit rodiče opustí, tak jsou jejich děti už veliké a pak jsou úplně hotové z toho, jak jejich nablblí rodiče mohli zplodit je – tak superchytré děti!

Moje kamarádky, hlavně Jarka a Petra, mají na „chytrost“ úplně stejný názor jako já. Tuhle Petra naříkala: „Představ si, dcera udělala zkoušku na filozofické fakultě a dokonce za jedna, tak jsem jí dala 2000 korun a řekla jsem jí: ‚Kup si něco na sebe, jeď na výlet, dej si dobrou večeři.‛ A víš co ta blbka udělala?! Koupila si za 1800 francouzsko-českej slovník!“

Můj kamarád Mirek říkal, že by nikdy žádnou chytrou holku nechtěl. Že mu stačí, když je holka hezká a natolik inteligentní, aby jí došlo, že ON je ten pravý! Můj kamarád Jirka se mi jednou v opilosti svěřil, že když má dívka brýle a vyjde najevo, že přečetla víc než povinnou četbu, že se mu udělá slabo v kolenou a nejen tam, a že se musí jít okamžitě vzpamatovat k někomu primitivnějšímu. Zeptala jsem se svého kamaráda, psychologa Honzy, aby mi řekl, jestli pěknému milostnému vztahu překáží zjištění, že partner je pěknej blbec. Psycholog řekl, že idiotství lásce nepřekáží, že objekt touhy nemá sexy mozek, ale má sexy zadek…

Víte, kdo je nejchytřejší blondýnka? Fenka zlatého retrívra! A víte, jak se pozná génius? Že umí přesně popsat, co my všichni ostatní vidíme před sebou.

A víte, co jsem poznala v životě já? Že když se vám vaši myšlenku nepodaří prosadit poprvý, tak to zkuste podruhý. A pak po třetí a počtvrtý. A popátý! Pokud vás někdo nezmlátí!

A víte, co tvrdí profesor Höschl? Že polovina obyvatel naší republiky má podprůměrnou inteligenci, pětina se dá označit za slaboduché a každý sedmý je buď debilní, dementní nebo alkoholik…

Doufám, že stejně jako já se po téhle informaci cítíte tak nějak šťastnější. A dovolte mi, abych se s vámi rozloučila výkřikem:

„AŤ ŽIJE ŽENSKÁ MOUDROST A SVĚTOVÝ GLANC!“

Foto: Lenka Hatašová