Byla slovenská herečka. Matka divadelního režiséra Petra Gábora.

Adela Gáborová se narodila se v Brekove v okrese Humenné, dětství prožila v Košicích. Po absolvování herectví na VŠMU v Bratislavě se stala členkou DAB v Nitře. Už na začátku byla výraznou charakterovou herečkou. Upoutala schopností analyzovat postavu a dát jí psychologickou přesvědčivost. Její doménou se staly složité, nejednoznačné charaktery plné dynamiky s nádechem tragiky a melancholie. Od hereckých kreací, ve kterých spojovala lyriku s dramatičností, se vypracovala do náročných úkolů a stala se jednou z opor nitranského divadla. Ztvárnila Margaret (Margaret ze zámku), Faidra (Faidra), služky (Dům Bernardy Alby), Vilmu (Šikuliáda), Marie Stuartovna (Marie Stuartovna), Arkadiy (Racek), Marty Andronicu (Titus Andronicus) , Herodias (Herodes a Herodias), Kristýnu (Smutek sluší Elektře). Spontánní herectví prokázala i v komediálních rolích: Ketty (Luhárka), Rosaura (Vychytralá vdova), Zitko (Pozor na anděly), Tognini (Impresario ze Smyrny).

 Gáborová vždy stála v divadle při vzniku něčeho nového, alternativního, neobjeveného, ​​novátorského. Společně s kolegy a režisérem Josefem Bednárikem zakládala Divadlo pod hradem, byla při vzniku Divadla ZDVIH, pravidelně spolupracovala jako režisérka, herečka i pedagožka s ochotnickými a amatérskými soubory, vyučovala na Činoherní a loutkářské fakultě VŠMU v Bratislavě, na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře a Teologické fakultě, byla předsedkyní Sdružení divadelníků na Slovensku, aktivní členkou Asociace Divadelní Nitra. Adela Gáborová byla zároveň herečkou filmu, televize i rozhlasu. Její poslední postavou na divadelních prknech byla v roce 2006 Jekatěrina v muzikálu Divotvorný hrnec. Ve stejném roce bylo dílo Adély Gáborové a její přínos ke Slovenskému dramatickému umění oceněno státním vyznamenáním Pribinův kříž II. stupně.