"Často se s Petrou Hřebíčkovou, ale i s jinými kolegy, smějeme jako blázni. Většinou se odbourám, když se buď já sama, nebo někdo jiný přeřekne. Stačí mi málo," říká bez mučení.

"Vzpomínám si, že mě jednou pobavilo, když zrovna při ostré klapce přiletěla masařka a bzučela mi u ucha, což se v tom tichu strašně rozléhalo. Nemůžu si pomoct a v takových chvílích se začnu smát jako blázen," říká.

"A pak dostanu od režiséra občas vynadáno. Ale ve scéně s telefonem jsem se nesmála, byla jsem naštvaná, že jsem ji zkazila," líčí Bendová.