Bolest v krku je velmi rozšířené onemocnění, které nás trápí zejména v podzimních a zimních měsících, kdy jsme vystavováni častému a rychlému střídání teplot a více se pohybujeme mezi ostatními lidmi v uzavřených prostorách. Když do toho započteme fakt, že řada nemocných si kvůli finanční ztrátě nechce nechat předepsat nemocenskou a snaží se svou chorobu přechodit, není lavinovité šíření infekcí vůbec překvapivé.

Bolest v krku je každopádně nejčastějším příznakem zánětu hltanu.  Rozdíl je ovšem v tom, co je původcem infekce. Zhruba 80% všech infekcí je virových a zbytek připadá na bakteriální původ, případně bakterie osidlují virem poškozenou sliznici a dochází k takzvané superinfekci.

Právě virového původu bývá asi nejčastější krční zánět známý jako akutní faryngitida, česky akutní zánět hltanu. Člověka přitom pobolívá v krku, často se přidává rýma, ale nemocný netrpí nijak výrazně teplotami, bolestmi kloubů a jinými příznaky. Zadní strana hltanu bývá zarudlá, nicméně mandle postižené nebývají. Po pár dnech příznaky většinou ustupují.

Podle MUDr. Petry Bruthansové z kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice v pražském Motole spočívá léčba zejména v přikládání Priesnitzových obkladů, přísunu vitamínů, případně léků proti bolesti, teplotě a také protizánětlivých přípravků ve formě pastilek, kloktadel či sprejů.

Dobrou volbou je rovněž volně prodejné antibiotikum ve spreji s účinnou látkou fusafungin (Bioparox), které působí pouze lokálně na postižené sliznici, snižuje riziko případné následné bakteriální infekce, má protizánětlivé účinky a mírně tlumí bolest. Nezapomeňte také na dostatek tekutin a klidový režim. Pokud by se situace po dvou – třech dnech nezlepšovala, ba naopak, je nutné vyhledat lékaře.

Oproti tomu je angína neboli akutní tonzilitida zejména bakteriálního původu. „Název tonzilitida se odvíjí od tonzil, neboli krčních mandlí, které zánět postihuje. Ty jsou zarudlé, zvětšené a na jejich povrchu jsou často patrné bělavé povlaky.

Častým příznakem bývá také zduření krčních lymfatických uzlin zejména při úhlu dolní čelisti, horečky nezřídka dosahují 39°C, u dětí překračují i čtyřicítku. Bolest v krku je výrazná, a je často zhoršována polykáním a mluvením, takže zejména děti často odmítají přijímat potravu,“ popisuje příznaky doktorka Bruthansová.

Rozvinutá angína vyžaduje lékařskou péči, kdy jsou nasazována celková antibiotika. Jako podpůrnou léčbu lze opět doporučit zmiňované lokální antibiotikum ve spreji, antiseptické pastilky, spreje a kloktadla. Důležitý je zvýšený příjem tekutin a vitaminů, samozřejmostí jsou léky tlumící bolest a teplotu a zejména pak klid na lůžku.

Foto: Archiv