Taky se chytáte za hlavu, když vidíte polonahé potavy, jak na Silvestra skáčou do ledové Vltavy, Jihlavy, labe či Úslavy? A přitom na tom nic není – stačí se nějaký čas otužovat a zvládnete to taky. A i když nezajdete až do krajnosti, určitě vám bude líp.

Proti chřipce a nachlazení se dá bojovat různými způsoby. Někdo se nechá očkovat, další do sebe lije horem dolem zázvorové čaje a jsou i tací, kteří se v zimě střemhlav vrhají do chladných vod. Občas k tomu potřebují kromě plavek i sekyrku, to aby si prosekali cestu ledovou krustou. Nezasvěcenci se to může jevit jako hotové šílenství, ale vězte, že „být otužilcem“ není psychiatrická diagnóza.

Zároveň to neznamená, že otužilec nikdy nemůže dostat chřipku. Jenže zatímco člověk zhýčkaný v zimě přetopenými místnostmi bojuje s chřipkou nejmíň týden, otužilec se s ní většinou popere během dvou dnů.

O co tady jde?

Pod termínem „otužování“ si většina z nás představuje nadšence, kteří brázdí ledovou Vltavu nebo skáčou do sněhových závějí. Ale otužovat se lze i méně extrémními způsoby. Podstatou otužování totiž je udržení stálé tělesné teploty, když okolní teplota klesne. Vnitřní teplota člověka je přibližně 37 °C. Jakmile se pohybujeme ve studeném či mrazivém prostředí, okrajové části těla se ochladí. Všichni moc dobře víme, co je mít studené ruce a nohy, nebo chlad za krkem.

Ovšem ochladí se i sliznice, nos a ústa – a to usnadní průnik viru do těla. Otužilý organismus, který je trénovaný na nižší teploty a zvyklý na jejich střídání, snadněji udrží svoji teplotu stabilní a jen tak nějaká nemoc ho nezaskočí. Praktický lékař, MUDr. Štěpán Mentberger, k tomu říká:  „Je prokázáno, že pravidelné a dlouhodobé otužování zvyšuje obranyschopnost organismu jak proti virovým tak bakteriálním nákazám. Důležitá je však pravidelnost. Již po dvou měsících po přerušení otužování totiž začíná odolnost organismu klesat až na úroveň, jakou měl na jeho začátku.“

Začněte už od vaničky!

S otužováním je dobré začít už u dětí, ale bohužel matky mají opačnou tendenci – balit i batolata a větší děti, které už pobíhají, do několika vrstev oblečení, jakoby byla pořád v kočárku, a k tomu mít v bytě přetopeno. Výsledkem jsou děti zchoulostivělé, které z rýmy a kašle celou zimu nevyjdou.

„Ideální je dítě otužovat už od narození, postupně a hlavně pravidelně (například po ránu) omývat tělíčko chladnější vodou pomocí žínky, což zlepší prokrvení a přispívá i k ranní hygieně. S přibývajícím věkem je pak stejně jako u dospělých dobré posilovat zásady otužování, tj. sprchovat večer dítě vlažnou vodou a pomalu její teplotu snižovat až na 20 °C. Přidat můžete i cvičení při otevřeném okně, ideálně společně s rodiči, což u dětí posílí motivaci k této činnosti,“ nabízí MUDr. Mentberger způsob, jak otužovat děti.

Každopádně je ale třeba začít pomalu, protože organismus malého člověka se na zimu a chlad adaptuje hůře, než tělo dospělého člověka. Ale udělat můžete hodně. Jak známo, je dobré spát v chladnější místnosti a dítěti neuškodí, když bude spát při otevřeném okně jak v létě, tak zimě. Pokud už opravdu přituhuje, stačí před spaním alespoň důkladně vyvětrat.

Velkou chybou je vynechávat každodenní pobyt venku, i v mrazu je možné vydat se aspoň na krátkou procházku. Kromě toho stačí malá rýmička a matka dítě zavře doma. MUDr. Mentberger je jiného názoru:  „Určitě ani drobná nachlazení, jako je rýma nebo mírný kašel, by neměla zabránit v krátké procházce venku v zimním období. Ideální je pro to mrazivé slunečné počasí s maximem v okolí bodu mrazu, kdy dochází ke stažení opuchlých sliznic a zlepšuje se průchodnost dýchacích cest.“

Foto: Archiv