Přestože je podle mapy restaurace Chorvatský mlýn mimo centrum Prahy, stojí za to se do Dejvic vypravit! A pohybujete-li se běžně v rušných pražských ulicích, zdejší poklidné venkovské okolí jen uvítáte. Což není zdaleka jediný bonus…

Na návštěvu téhle restaurace jsme se chystali dlouho, vlastně od léta. A přestože k ní došlo až v lednu, kdy zrovna převzal žezlo mráz, pohodová středomořská atmosféra, která vládne uvnitř domu ze 17. století, nás přenesla o nějakou tu tisícovku kilometrů jižněji.

Cítili jsme se zde skvěle! Jako žena jsem hned při usednutí ocenila malý-velký detail, a sice, že vedle mé židle byla malá odkládací plocha na kabelku. Obsluha se o nás pečlivě, ale nevtíravě starala a byl doslova koncert pozorovat číšníky při porcování, vykosťování a následném servírování grilovaných ryb z velkých podnosů na talíře přímo na stolech před očima hostů. Zvládali to s úžasnou profesionální elegancí. Ale nepředbíhejme…

Jak už jsem naznačila, dominantou zdejšího jídelního lístku jsou skvěle připravené ryby a mořské plody. Doporučuji objednat si degustační talíř, abyste mohli ochutnat víc druhů najednou, protože to skutečně stojí za to! Na ryby sem lidé jezdí zdaleka a při takové frekvenci se pochopitelně dobře udržuje standart čerstvosti. A není proto divu, že se sem hosté se vracejí.

Kvalita na prvním místě Šéfkuchař Karel Matyáš nám prozradil, že prakticky všechno potřebné dovážejí přímo z Chorvatska. Chobotnice, mušle, mladé jehněčí a telecí maso, ryby, lanýže, ale také třeba sýry či pršuty. „Výborné a čerstvé suroviny – to je polovina celého vaření. Když je například mořský ďas nebo skvělá ryba zubatac lovená přímo z moře, chutná úplně jinak, než ryby chované v sádkách,“ vysvětlil nám.O tom, že je Karel Matyáš odborník na slovo vzatý, svědčí i jeho stříbrná medaile z mezinárodní kuchařské soutěže Perla moře, konané na ostrově Brač. Menu, se kterým obsadil druhé místo v konkurenci 236 soutěžících, je zařazeno mezi speciality restaurace.

Zbožňovanou lahůdkou, za kterou se sem mnozí hosté vracejí, je také jaderská chobotnice pečená tzv. pod pekou. Peka je poklice, která je zasypána žhavým popelem, pomocí něhož se pokrm upeče. Chobotnice spolu se zeleninou, brambory a bylinkami je pak šťavnatá, voňavá a měkká. Některé místní recepty obsahují také luxusní a drahou surovinu – bílé nebo černé istrijské lanýže. Za zkoušku jistě stojí například svatojakubská mušle plněná kořenovou zeleninou, černým lanýžem a zapečená v listovém těstě. A z osobní zkušenosti musím zapět ódu na lanýžovou zmrzlinu – tu fakt vyzkoušejte (pokud nejste lanýžový vyznavač, pak si dejte semifreddo nebo Crème brûlée, který nám servírovali s hořícím 80% rumem – a ta krustička, když vyhořel… mňam!).

Dotek léta i domova Milou součástí zdejšího menu (a pro Chorvaty žijící v ČR vítaným připomenutím domova) jsou tradiční chorvatské pokrmy (a nejlepší chorvatská vína). Tahle kuchyně je velmi pestrá, patří do ní totiž vlivy italské, maďarské i turecké gastronomie. Z kontinentálního Chorvatska pocházejí pokrmy obsahující vepřové, telecí či jehněčí maso. Dlouhému pobřeží Istrie a Dalmácie pak vévodí ryby, mořské plody, zelenina či typické chutě olivového oleje (olivy, které jsme v Mlýně jedli, byly velmi lahodné). „U nás je většinu roku teplo, trávíme hodně času venku a také rádi venku jíme. Proto se v Chorvatsku tak často griluje nebo rožní,“ okomentoval podobu menu majitel restaurace Dražen Horvat. I proto si můžete v restauraci Chorvatský Mlýn vychutnat tolik různých specialit připravovaných na grilu či rožni a v létě si užít také romantickou atmosféru krásné venkovní zahrady.

Sečteno, podtrženo – pozor, tady hrozí závislost, alespoň já jsem tu rozhodně nebyla naposledy!

Foto: Archiv