Němí tvorové jsou stejní jako lidé – jsou věrní, monogamní, promiskuitní – a páří se s chutí! Žádost a touha jsou dary přírody. Bez rozmnožovacího pudu by život lidí i zvířat byl fádní a nudný a především – zbytečný. 

I bakterie provozují sex. Sbírají zlomky genetického materiálu ze svého okolí, většinou z mrtvých jedinců, a když se vylepší, začnou se překotně dělit. Jeden genetik k tomu poznamenal: „Sex s mrtvými bakteriemi je zřejmě pořád lepší než žádný!“

Opičí skupinový sex: Opice Bonobo si užívají milostné hrátky každých devadesát minut. Přitom používají všemožné pozice, kopulují ve skupinách, vyměňují se, heterosexuální styk občas proloží lesbickým, při kterém si samičky třou o sebe poštěváčky a vulvy a přitom vřeští a piští. Preferují misionářskou polohu a kromě felace a análního styku mají ještě jenu zálibu – polibky jazykem.

Masturbující šimpanzice: Samci se s láskou nepářou – vrazí pyj zezadu do samice, desetkrát přirazí a ejakulují. Ovšem neznásilňují, musí být jasné, že samice o to stojí. Druhou věcí je, že samice nejsou z tak rychlého aktu příliš nadšené, a tak kudy chodí tam masturbují.

Gepardí orgie: Samice se spáří postupně s několika samci. Pokud je dostupný pouze jeden samec, pak nemá u gepardic naději. Samice musí být zřejmě přesvědčena, že o ní bojuje víc „chlapů“, a navíc se s nimi – ještě předtím, než jim dá – divoce honí a dělá drahoty.  Teprve tato drsná milostná předehra ji dostane do té správné nálady.

Delfíni, sexuální maniaci: Pokud nemají po ruce samici, jsou schopni svůj 45 cm dlouhý úd nacpat doslova kamkoli, klidně i do odpadní trubky. Pokud mají po ruce samici, zaženou ji do kouta a tam ji jeden po druhém doslova znásilní. Někdy dochází i sexuální motivovaným útokům na lidi.

Velrybí násilníci: Skupiny samců velryb biskajských pronásledují osamělé samice, které často plavou břichem nahoru a chrání si tak pochvu. Jenže násilníci je beztak převrátí. Délka penisu velrybího samce je asi deset procent délky těla, takže velrybí úd může dosahovat až dvou metrů! Nejdelší penis má plejtvák – neuvěřitelných dva a půl metru (samec žirafy „jen“ metr).

Kachní úchyláci: Brutalita, se kterou se kačeři vrhají na samice – a často jim přivodí dokonce smrt – je následek pohodlného života v parcích mezi lidmi. Kačeři se nevybijí při hledání potravy, a tak svou agresi ventilují jinde. Skupinová znásilnění bezbranných kachen byla ale pozorována už v sedmnáctém století, kdy je nikdo nekrmil, takže kačeři mají brutalitu nejspíš ve svých genech.

Foto: 123rf.com