Rodinný život vyžaduje jistotu, stabilitu a spolehlivost, zatímco erotika potřebuje přesný opak. To je důvod, proč v dlouhodobých vztazích ubývá vášeň. S vyhasínající touhou bychom se každopádně neměli smiřovat, je třeba bojovat!

Žít dlouhá desetiletí po boku jediného partnera bylo ještě v generaci našich rodičů běžné. Ovšem spíš než neutuchající touha po tom druhém za tím stála ekonomická nutnost, zvyky a někdy i neurčité: „Co by tomu řekli lidi!?“

Časy se ovšem mění. S novou dobou, v níž se ženy profesně vyrovnají mužům a přestávají být na nich ekonomicky závislé, přibývá také rozchodů, rozvodů i (hlavně těch ženských) nevěr.

Pokud uhasne jiskra, která pár spojila, jakmile jeden pro druhého přestane být přitažlivý a sex se stane stejnou povinností jako čištění zubů, dost lidí to často řeší radikálním řezem. Přitom si jinak mohou s partnerem rozumět, na podstatných věcech se shodnou, jsou i dobrými přáteli, ale… Chybí jim touha po tom druhém.

Ovšem ti, kteří se rozvádět přece jen nechtějí, začínají stále častěji pátrat po tom, jak udržet vášeň i v dlouhodobém vztahu. „Pojem vášnivé manželství je novým termínem. V minulosti byla slova ‚vášeň a manželství‘ téměř neslučitelná, až protichůdná, neboť manželství bylo chápáno spíš jako ekonomický svazek, který má zaručit reprodukci.

Co na to odbornice?

Dnes se do dlouhodobých vztahů snažíme vnést vášeň a sexualitu, která je rozkoší, nikoli prostředkem k výrobě dětí,“ říká k tomu newyorská psycholožka belgického původu Esther Perel, autorka světového bestselleru Erotická inteligence.

Esther Perel vyzpovídala celou řadu párů, které za ní přišly s tím, že to v jejich manželství neklape tak, jak by si představovaly. „Znáte to, jak se člověk cítí na začátku vztahu? Ten vzrušivý, chvějivý pocit, brnění kolem žaludku?“ ptala se jí Mary, žena, jež žila ve zcela uspokojivém manželství, ze kterého se ale časem vytratila vášeň.

A Mary si sama i odpověděla: „Vím, jak to je. Vzrušení na začátku pochází z toho, že nevím, jak na tom jsem a co ke mně ten druhý doopravdy cítí. Čekám na jeho telefonát, na další schůzku, bojím se, že bych o něho mohla přijít…“ A o tom to je! Mary vystihla napětí mezi pohodlím spolehlivé lásky, kterou vyžaduje manželství, a jejím tlumivým efektem na erotiku.

Jistota zabíjí vášeň

Pohodlí s sebou totiž nese jistotu, ale zároveň se kvůli němu vytrácí vzrušení, které člověk prožíval, když s partnerem začínal. „Na jedné straně máme v manželství tradiční potřebu jistoty, stability a předvídatelnosti a na straně druhé chceme erotický náboj, který však vzkvétá z novosti, tajemnosti a nepředvídatelnosti.

Ještě nikdy v historii jsme se o tohle nepokoušeli,“ popisuje nelehký úkol, který si moderní společnost vytyčila, Esther Perel. Jednoduše řečeno: Toužíme po pohodlí i ostrých hranách, a to v jednom vztahu s jedním mužem.

Nejčastějšími příčinami toho, že ze vztahu mizí touha, je stereotyp a jistota, se kterou přijímáme lásku a oddanost toho druhého. To se, mimochodem, může projevit i na zjevu páru – říká se přece, že někteří manželé jsou si po letech společného soužití podobní, někdy dokonce vypadají jako bratr a sestra. Někomu se to možná může zdát romantické, ovšem skutečně spokojený partnerský vztah by se přece jen měl lišit od toho sourozeneckého.

Jakmile se totiž manžel začne chovat ke své ženě jako bratr a manželka zaujme třeba roli matky, vzniká sexuální tabu a s tím spojené sexuální problémy. Pokud se o někoho staráme příliš mateřsky (bratrsky), má to samozřejmě negativní dopad na touhu a erotiku. Přílišná péče je velkým antiafrodiziakem.

Foto: Archiv