Moji milí, často dostávám otázku, zda se u nás o Vánocích odehrává něco specifického…

Ani nevím, ale vím, že všechny Vánoce mé kamarádky Ireny jsou specifické tím, že musí se svou maminkou – vdovou, odpoledne absolvovat tzv. pohřební ralley. Musí prostě jít na hrob otce, strýce, sestřenice, tety, babičky, dědečka a neteře Běty. U neteře Běty maminka – vdova, každý rok Ireně vždycky řekla stejnou větu: „Vidíš, umřela mladá…“ A Irena pak vždycky matkou takto povzbuzena musela zapálit svíčičky, aby si i mrtví užili vánočního štěstí. Vloni už toho bylo na Irenu nějak moc. A tak, když absolvovala strýce Jožina, tatínka, dědečka, babičky, sestřenici Jitku a maminka, když u Běty řekla: „Vidíš, umřela mladá!“ tak to Irena pochopila jako výčitku a se závistí vydechla: „No jo, ta si uměla vždycky všechno zařídit!“

Má vánoční závěrečná archaická rada zní:

O Vánocích, stejně jako vždycky v žití,

V pohodě se snažte dlíti!

Aneb: Dej si rybu a buď v klidu!