S rostoucí nabídkou kosmetických produktů s označením přírodní, organický nebo bio je stále složitější se v nich zorientovat. Zjistili jsme, jak poznat jejich opravdovou kvalitu a proč stojí za to dát jim přednost před chemií.    

V poslední době kolem mě přibývá lidí, kteří při nákupech potravin začali mnohem víc přemýšlet o tom, co svému tělu pravidelně dávají a jaký to bude mít na jejich zdraví vliv. Zatímco si ale na obalech jogurtů, pečiva, čokolád nebo sýrů kontrolujeme „éčka“, barviva, zahušťovadla a glutamáty, v péči o pleť, vlasy a tělo složení výrobků řada z nás moc neřeší.

Napadlo vás někdy prostudovat si složení svého oblíbeného šamponu nebo krému? Já to zkusila, ale přiznám se, že jsem z těch všech zkratek moc moudrá nebyla. Najdete je na obalech či krabičkách pod označením INCI, nebo Ingredients. Nejsou řazené náhodně, ale sestupně od složky s největším zastoupením. A před některými z nich bychom se měli mít na pozoru.

Podle odbornice na přírodní kosmetiku Adély Zrubecké ze společnosti Nobilis Tilia je obecně vhodné vyhnout se například syntetickým tenzidům (označují se SLS nebo SLES). Ty se přidávají do šamponů, mýdel, sprchových gelů nebo i zubních past proto, aby pěkně pěnily, takže jde čistě o efekt. Mohou však kůži vysušovat, dráždit a způsobit alergie. Ve složení můžete objevit také ropné deriváty s předponou PEG, nebo koncovkou –eth. Jde o emulgátor hojně využívaný u hydratačních výrobků, protože na sebe dobře váže vodu. „Pleť však silně odmašťuje a narušuje její přirozený ochranný film. Podobně tak působí i na vlasy, ty pak slábnou a lámou se,“ vysvětluje Adéla Zrubecká.

Zmínka o přítomnosti silikonu (názvy s koncovkou –cone, -thicone, -thiconol, -siloxane nebo –silane) taky není moc povzbudivá. Je sice pravda, že silikon pleť a vlasy krásně vyhlazuje, ale současně může způsobovat ucpávání pórů a následný vznik pupínků či akné, vlasy se více mastí, padají a hůře na ně chytají barvy. Navíc je silikon v přírodě nerozložitelný.

A zapomenout nesmíme ani na tolik diskutované parabeny. Jde o syntetické konzervanty, které zajišťují trvanlivost a zamezují rozmnožování mikrobů v produktu. Spekuluje se ale o tom, že mohou ovlivňovat hormonální rovnováhu v těle a způsobovat dokonce rakovinu, nicméně podle dermatoložky Moniky Arenbergerové to doposud nebylo prokázáno. Přesto od jejich používání upouštějí i značky, které je dříve do svých přípravků běžně přidávaly. Tohoto trendu si můžete všimnout čím dál častěji i v reklamách, kde se na označení „bez parabenů“ poutá velká pozornost.

Ve složení věnujte pozornost i přítomnosti minerálního oleje. Jde o derivát ropy (do stejné kategorie patří i vazelína, či parafín), který se dá najít v mnoha kosmetických přípravcích. Je levný, snadno se s ním při výrobě kosmetiky pracuje a na pokožce vytváří tolik žádaný pocit hebkosti. Přitom se ale nevstřebává a kůži samotné žádný užitek nepřináší. „V certifikované přírodní kosmetice se nahrazuje rostlinnými oleji (např. mandlovým, meruňkovým, sojovým), které nezanášejí kožní póry a nenarušují přirozenou produkci mazu. V přírodě jsou navíc na rozdíl od minerálního oleje rychle rozložitelné,“ dodává odbornice z Nobilis Tilia.

Jestli jste doteď neměla možnost přírodní kosmetiku vyzkoušet na vlastní kůži, budete možná trochu překvapená, až tak učiníte. Například šampony kvůli nepřítomnosti chemikálií pění buď méně, nebo vůbec. Neznamená to ale, že nefungují. Postupujte při jejich použití stejně jako u běžných výrobků – pocit umyté hlavy se dostaví pravděpodobně až po vysušení. Taky je dobré vědět, že vlasy se mohou po dlouholetém působení chemie při přechodu na přírodní bázi začít chovat trochu jinak – například můžete mít pocit, že se kadeře rychleji mastí, nebo že nejdou tak dobře rozčesat. V takovém případě vsaďte na kondicionéry, samozřejmě ve stejné kvalitě.

Přírodní a bio krémy vám zase možná nebudou tak moc vonět (záleží na vkusu, já osobně mám třeba aroma bylinek ráda), ale to také není jejich účelem. Hlavní je, že dáte pokožce kvalitní ingredience, což jistě ocení a odmění se vám zdravou pletí. Je sice fakt, že zpočátku může dojít k různým reakcím, jako je třeba pocit svědění, nebo výskyt pupínků, ale vyplatí se vydržet a dát přírodě šanci.

Podobně jako se šampony je to se sprchovými gely, nebo oleji – málo pěny, ale očista rozhodně není méně kvalitní, právě naopak. Zatímco u běžného sprcháče se ihned dostavuje (většinou právě díky obsahu kontroverzních silikonů) pocit hebkosti, u těch přírodních můžete mýt po sprše pocit „drhnutí“. Můžete to ale vyřešit třeba tak, že následně použijete tělové mléko nebo olej.

Foto: Archiv