Opustil vás? Jste nešťastná? Bolí to? Nezoufejte! Zná to každá z nás. To ovšem neznamená, že vyrovnat se s tím je snadné. O lásce se někdy říká, že je určitou formou nemoci. Zamilovaný člověk se chová iracionálně, nesmyslně, někdy zmateně, dělá věci, které by jindy nedělal a objekt své lásky hodnotí skrze růžové brýle…

Někdy rozchodu předcházejí nepříjemné situace a diskuse, které signalizují, že něco není v pořádku. V takovém případě se s koncem vztahu vyrovnáváme těžko, ale rozhodně snadněji, než když milujeme a jsme znenadání opuštěni. Ať tak nebo tak, rozchod řadí psychologové na přední místo stupnice náročných životních situací, hned za smrt blízkého člověka či ztrátu zaměstnání. Z odborného pohledu pak vyrovnání se s rozchodem probíhá podle klasické šablony: Nejprve přijde šok („Proč zrovna já?!“), pak nastupuje popření („To nemůže být pravda!“), agrese („To se musejí líbat takhle na veřejnosti?! Že se nestydí!“), potom přijde na řadu smlouvání, respektive pokus situaci zvrátit, což se nepodaří, takže nastává fáze smutku, a teprve po smíření se situací.

Takto vědecky pojaté nevypadá porozchodové martyrium tak hrozně. Jenže v realitě to působí poněkud jinak. Znovu se proto dostáváme k otázce: Jak přijmout „kopačky“ co nejlépe? Vězte tedy, že platí přímá úměra: Čím rychleji se s námi protějšek rozejde, tím snadněji se s tím vyrovnáme. Proces „detoxikace“ ovšem zůstává pokaždé stejný.

blog rozchod 2

Program detoxikace:

Nevolejte mu, nepište, nevnucujte se. Buď chce pokračovat, anebo nechce. A pokud nechce, jen byste protahovala agonii a ztrapňovala se.

Nečekejte na něho v ulici, kudy chodí, nepátrejte po něm. To, že ho zahlédnete, vám maximálně rozbuší srdce, nic víc.

Vyhoďte vše, co vám ho připomíná! Nechcete se přece trápit pokaždé, když vaše oči zabloudí na to, co po něm zbylo.

Najděte si někoho, o koho se opřete, komu můžete zavolat i v noci, když na vás půjdou chmury. Nejlépe, když to bude někdo z rodiny nebo kamarádka.

Věnujte se svým koníčkům, vyplňte čas.

Nehledejte si hned náhradu. Jste „nemocná“, a proto, abyste mohla fungovat jako plnohodnotná partnerka jiného muže, se musíte „uzdravit“.

A brečte, brečte, brečte! Ideálně v autě nebo někde, kde vás nikdo neuslyší. Křičte, řvěte, nebojte se vypustit ze sebe vztek. Pomáhá to, věřte mi!

Foto: 123rf.com