Často se mě ptáte, jak vypadá můj obyčejný den a jestli mám vůbec čas odpočívat a číst si. Tak vám popíši, co jsem dělala dneska. 

Vstala jsem kolem osmé a mé mámě a sobě jsem uvařila kávu s mlékem do velkého hrnku s kočičkami a pak jsem jí namazala rohlík s máslem a paštikou z medvědího česneku. A pak jsem s dcerou a kamarádkou trochu vyklízela a třídila své staré kabelky a boty a srdce mi krvácelo, když jsem se musela rozloučit se střevíčky na dvaceticentimetrových úzkých podpatcích. Dneska bych se v nich zabila… A pak jsem vyřídila e-maily a čekala na režiséra Otakára, s kterým spolupracujeme na několika projektech.

Otakáro přišel s pánem, který mne ponoukal, abych zažádala o grant na svůj nový film. Vypili jsme čaj, a když jsem přišla do kuchyně, tak mě čekal oběd od tchýně. Byl trochu vychladlý, ale smažený květák s tatarkou mi chutnal i tak. A pak jsem zase zasedla k počítači a vytiskla si text své nové knihy, který jsem opravovala asi tři hodiny tak intenzivně, že jsem si ani nevšimla, že už jsou čtyři, a že možná nestihnu schůzku s producentkami, kterou mám za půl hodiny. Ale zvládla jsem to! A pak jsme se bavily o tom, co musíme natočit a napsat a pak jsem se sešla s kamarádem v kavárně a tam jsem koupila čtyři malé větrníčky a ty jsem přinesla babičkám k večeři. A obě si udělaly čaj a řekly mi, že náš vnuk Hugo je nejšikovnější dítě v širém světě.

A pak jsem šla do pracovny a napsala tenhle text.