Slovník říká, že sexuální fetišismus je erotické zaměření na určité druhy předmětů či na jisté části těla. Z toho se dá usuzovat, že fetišistou je bez výjimky každý z nás.

Proč? Jednoduše. Fetišem, který nás přivede do varu nebo vyvolá příjemnou vzpomínku spojenou s lechtáním v podbřišku, nemusí být nutně použité prádlo, ale i šálek, který používá objekt vašeho zájmu nebo letmá vůně, která se vznáší v ložnici či otisk hlavy na polštáři. Za fetišistu je považován tedy člověk, kterého vzruší pouhý pohled nebo myšlenka i ten, který hromadí, a to nejen věci, ale i lidské trofeje.

Tělo jako afrodisiakum To, že muže vzrušují jisté části ženského těla, nikoho nepřekvapí. Jsou-li to prsa či nohy, je vše v pořádku, pokud je někdo fixovaný třeba na chodidla, je už podezřelý. Ale proč? Naprosto pochopitelná je také posedlost dámským pozadím, neexistuje muž, kterého by ženské boky nerajcovaly. Muži to mají snadné – na těle ženy je nespočet míst, které mohou obdivovat a vzhlížet k nim jako ke svému fetiši, my ženy jsme na na tom hůř. Protože mužské nohy nejsou nic moc a o vypracované muskulatuře se dá mluvit jen ve výjimečných případech. Ale něco by se přece jenom našlo. Například zadek. Je-li pěkně vytvarovaný a pevný, říkáme mu, my ženy, „kopací“. Pokud jde o mne, mým fetišem na těle muže je předloktí. Nevím, proč – ale to asi neví žádný fetišista. Zkrátka mi stačí podívat se na nahé mužské předloktí a už se mi valí krev do slabin. Mužské předloktí porostlé jemnými chloupky – to je můj fetiš.

Šaty dělají člověka – i skvělý sex Fetišistu si každý spojuje s kousky ženského prádla, které schovává po šuplíkách, ale fetišistou je i ten, kdo se rád miluje polooblečený, kdo je posedlý minisukněmi či kdo si rád přivoní k halence své milované.  Ženy mají rády v posteli muže v tričkách, které jim zřejmě asociuje násilí a dobývání, muži milují krajky a podvazky – a jsou snad odsouzeníhodní? Ukažte chlapovi podvazky a krajkové punčochy a od té chvíle je bude vyžadovat vždycky. Nakonec si na nich vypěstuje závislost. To, že muži milují dámské prádlo, není žádným tajemstvím a mnozí z nich si také libují v lodičkách s vysokými jehlovými podpatky. Nestačí jim, aby je jejich dáma měla v intimní chvilce obuté, často se stanou i jejich sběrateli. Fetišismus se nevyhnul ani slavným postavám našich dějin: střevíčky miloval F. M. Dostojevskij a také francouzský spisovatel Rétif de la Bretonne. Ten od milenky vyžadoval, aby při souloži klepala střevíčkem do taktu. A když nebyla právě po ruce nějaká žena, stačily mu k uspokojení její boty.

Posedlé muži Za fetišistky se dají považovat i ženy, které se rozhodnou, že systematicky svedou celé své okolí. Pro tuhle zvláštní odrůdu fetišistek vymysleli v USA trefný název „groupies“ neboli dívky bez předsudků. Frank Zappa popisuje groupies jako dívku, která se musí pomilovat s každým členem hudební skupiny a tvrdí, že jich po světě chodí tisíce. Svého cíle dosahují všemi možnými prostředky; jsou-li vyhozeny dveřmi, vniknou oknem, jsou-li odehnány znova, vlezou do postele své oběti třeba komínem a dostanou ji, i kdyby ji měly omámit nebo znásilnit. Nejvyšší skupinu, „supergroupies“, tvoří krásné ženy, které buď cestují s hudební skupinou, nebo se pohybují ve společnosti hollywoodských hvězd a jejich penisy sbírají jako indiáni skalpy. Mimochodem, mezi supergoupies patřila i Cher. Když jednou policie v Los Angeles kontrolovala zaparkovaný vůz, nalezla v něm nahou zpěvačku v objetí se šesti rockovými hudebníky.

Foto: 123rf.com