Zpěvák a herec Josef Zíma (82) si na hodinky zrovna nepotrpí. Když se mu ale naskytla příležitost vybrat si kapesní hodinky zvané cibule, které nikdy v životě neměl, neváhal.

„Nosil je můj dědeček a zamlada i tatínek, k nim zlatý řetízek a nezbytnou vestičku s kapsou,“ zasnil se Zíma. Z nabízených typů, které mu předvedli v Koscomu, největším hodinářství ve střední Evropě, měl problém si vybrat. Jasno měl ale v jednom – přál si ručně natahovací.

„Vybral jsem si krásné, mají takové ozdobné kamínky a ručně se natahují. Hodinky normálně nenosím, i když jsem si některé zajímavé modely také vyzkoušel, ale cibule to přece jen vyhrály. Škoda, že k nim nemám ten správný oblek. Budou asi pěkně schované doma v šuplíku a budu se na ně chodit dívat a samozřejmě je pravidelně natahovat,“ říká s úsměvem Zíma.

Něco jiného by prý bylo, kdyby byl třeba anglický gentleman. „To bych si dovedl představit klasické oblečení, žaket, klobouk a deštník v ruce. Takové klasické oblečení dokonce cibule i vyžadují. Sice se mi takový styl oblékání líbí, ale sám bych se v něm necítil dobře. Když si musím vzít oblek na vystoupení, trpím. Nejraději chodím oblečený pohodlně.“

V jedné ze svých oblíbených košilí a vestě s kapsami vyrazí i na pravidelný srpnový sraz do Veselí nad Lužnicí, kde své nové cibule předvede příbuzenstvu. „Už dobrých deset let se tam v jedné hospodě setkává zbytek naší rodiny hlavně z maminčiny strany, která byla z devíti dětí. Ještě v dávnějších dobách to bývala při poutích pořádná sešlost! Teď už je nás asi jenom pět, ale jejich děti mají zase děti a já chodím bezradně mezi nimi a ptám se: Čí jsi? Moje dvě sestry příbuzenstvo ještě vedou v patrnosti a mají přehled, ale já se musím vždycky zeptat, už se v tom moc nevyznám. A pamatovat si narozeniny nebo svátky? To už vůbec ne. Ještě, že mám internet a ten mi občas nějaký ten svátek připomene. Tohle vedla v patrnosti moje žena, já teď musím požádat dceru, aby mi udělala podobný výpis svátků, narozenin a výročí,“ uzavírá Zíma.

Foto: Herminapress