Sněhobílý cukr se stal strašákem všech, kdo dbají o dobrou životosprávu. Vždyť o jeho ničivé síle se vyprávějí hotové legendy. V příručkách o zdravé výživě se často dočteme, že bílý cukr je vlastně naprosto „prázdná“ živina, která tělu nepřináší žádný benefit. Ale to je omyl! Zas tak černě bychom se na něj koukat neměli…

Nedávno ke mně přišla na návštěvu kamarádka a nad nabídnutým čajem se mě zeptala, kde mám cukřenku, že by si ráda osladila kafe. „On ještě někdo v dnešní době sladí?“ napadlo mě okamžitě a návštěvě jsem musela oznámit, že žádnou cukřenku nevedu. Posledních deset let se totiž snažím cukru vyhýbat obloukem a pomalu ale jistě jsem jeho nadbytky vytěsnila ze svého života.

Možná proto, že jsem si o něm přečetla hned několik článku s titulky typu Bílá smrt útočí nebo Cukr přidává vrásky. Kamarádčin dotaz mě nicméně přiměl začít zjišťovat, jak moc je „bílý jed“ nebezpečný. A vyšlo najevo, že negativní zprávy o něm jsou dost překroucené.

Stejně jako jiné cukry je i ten rafinovaný velmi důležitým zdrojem energie v potravě. I podle výživové specialistky Mgr. Mariany Halmanové nám cukr jako takový nemůže ublížit, tedy pokud s ním zacházíme správně.

„Cukr je pro lidský organismus nenahraditelný. Problémem ale je jeho nadměrná konzumace, tedy vyšší kalorický příjem, než výdej. Tento fenomén pozoruji zejména u dětí, což vyúsťuje ve vysoké procento těch, které jsou obézní nebo mají nadváhu. Zvýšený příjem cukru (jednoduchých sacharidů) může být také příčinou zdravotních komplikací. Nezapomínejme ovšem, že nejde jen o klasický bílý cukr, ale o všechna vysokokalorická sladidla,“ říká Mgr. Halmanová.

Pokud cukr výrazně omezíte, čeká vaše tělo šok. Pocítíte únavu, nechuť cokoli dělat a dost možná i špatnou náladu. Kvůli rychlému poklesu cukru v krvi může dojít dokonce ke kolapsu a mdlobám. Bylo by tedy skvělé vědět, kolik cukru za den je ideální množství. Jenže podle výživové specialistky se na tuto otázku nedá jednoduše odpovědět. Potřeba energie je totiž přímo úměrná jejímu výdeji, proto není možné specifikovat adekvátní příjem cukrů.

Obecná pravidla hospodaření se sacharidy ale existují. „Během dopoledne a poledne je dobré konzumovat složité sacharidy ve formě cereálií, celozrnných výrobků, luštěnin, rýže, atd. Z jednoduchých sacharidů, čili cukrů, volte nejlépe ovoce. S odpolednem a večerem bychom měli sacharidy omezovat a na večeři je pokud možno vynechat úplně. Tím zajistíme spálení veškeré energie, kterou během dne zkonzumujeme a nebudeme ji ukládat ve formě tuků,“ vysvětluje Mgr. Halmanová.

Řada z těch, kteří si dávají pozor na životosprávu, také přechází z bílého cukru na hnědý. Jenže ona hnědá barva nemusí ještě vůbec nic znamenat. Bílý, z řepy vyrobený cukr je rafinovaný, tj. vyčištěný od veškerých vitaminů, minerálů a jiných zdraví prospěšných látek.

Pak tu máme hnědý cukr, který vzniká dobarvováním toho bílého. Pokud je dobarvovaný karamelem, dá se nutričně srovnat s bílým cukrem. Kvalitnější a dražší hnědý cukr se dobarvuje melasou (právě ona obsahuje vitaminy a minerály). Nedělejte si ale iluze, melasy je v něm málo. Jde vždy o jednoduchý cukr, který okamžitě zvedne glykemický index a tělu neprospívá.

Poslední variantou je třtinový cukr, který se vyrábí z cukrové třtiny. Nutričně je nejkvalitnější, neboť obsahuje zdraví prospěšnou melasu, která do něj není dodatečně přidávána. To ale neznamená, že by se po něm netloustlo.

Foto: Shutterstock