Dneska mi volala má kamarádka a řekla mi, že si ráno přečetla povídku od jedné výborné spisovatelky na téma sex, a že má hned báječnou náladu. Zároveň se mne zeptala, jestli mně udělalo něco dobrou náladu a já jí musela odpovědět, že ne! Že mám náladu úplně příšernou, a že jí mohu říct proč.

Blbou náladu mám proto, že se můj dvouletý trpasličí pudl vyčůral do pelechu mého čtrnáctiletého labradora.

Blbou náladu mám proto, že má matka dala mé dceři k narozeninám můj zlatý prsten, který jsem dostala od svého muže k mým třicátinám. A nejen, že jí ho matka dala, ale ještě to odmítá přiznat a tvrdí, že ten prstýnek kdysi dostala od své tetičky.

Blbou náladu mám proto, že zítra letím do Paříže, což by mohlo být báječné, ale není, protože se hrozně moc bojím létat letadlem a v poslední době neslyším nic jiného, než kde které letadlo zase spadlo…

Blbou náladu mám proto, že má dcera mne měla odvézt do obchodu a zpozdila se o čtvrt hodiny, takže jsme to nestihly, a když jsem jí to vyčetla, tak mi protivně řekla, abych nebyla protivná, když už se to takhle stalo a nemůže se to odestát.

Blbou náladu mám proto, že můj kamarád ztratil klíčky od mého auta, a když jsem pištěla, aby je hledal, že musím odjet na letiště, tak řekl, že mi zaplatí zlatý taxík.

Blbou náladu mám proto, že jsem snědla dnes málo cukru a nezhubla jsem ani o deko.

Blbou náladu mám proto, že Rusové si vzali Krym a vezmou si vždycky všechno, na co budou mít chuť.

Blbou náladu mám, že slyším od českých politiků nehorázné kecy na téma báječného Ruska, které by sdružilo východní země a drželo je pevně ve svých imperialistických chapadlech.

Blbou náladu mám, protože mě bolí v krku.

Blbou náladu mám, protože v noci vedle sebe neslyším manželův dech.

Blbou náladu mám, protože nemám čas jet k moři a kdybych ho náhodou měla, tak bych tam chtěla jet s jedním pánem a on o to vůbec nestojí.

Blbou náladu mám, že mne bolí páteř a mám rýmu a nejradši bych jen tak blbě koukala do oken, ale z toho mám taky blbou náladu, protože jasně vidím, že naše okna potřebují kompletně umýt.

Blbou náladu mám, že je mi už tolik let, že vážím tolik kilo, že existuje tolik kreténů, že všechno stojí tolik peněz, že musím tolik pracovat, že se tolik bojím o své děti, a že mne toho už tolik nečeká!

Blbou náladu mám, když se nemůžu dovolat své nejlepší kamarádce Dáše, která by mi určitě řekla, co mám dělat!

Už jsem se jí dovolala. A víte, co mi Dáša řekla?!

Abych k ní hned přišla!

Tak jsme k ní hned vyrazily. Má blbá nálada a já. A Dáša se na nás jen usmála a pak před nás přistrčila tác, z kterého to omamně vonělo. A já jsem poprvé v životě ochutnala Dášiny medové sušenky s mořskou solí a čokoládou! A byla to tak strašně zvláštně lahodné, že má blbá nálada se zvolna rozpouštěla jako zrnka soli na jazyku a pak úplně zmizela stejně jako patnáct sušenek, které se do mě zajely jako Titanik do oceánu…

Od Dáši jsem šla vesele, ale protože jsem věděla, že blbá nálada miluje své znovuzrození, a že si možná jen v hloubi mé duše nenápadně brousí drápy, aby je do mne co nejdřív zaťala, tak jsem si ještě koupila rozevlátý kabát, který je zelený jako čerstvý mech, když se do něj přes koruny smrků opře jarní slunce… Co z toho vyplývá? Tahle rada:

Když nic není vončo,  slupni dezert  a kup si pončo!