Milé dámy, milí páni, dnes jsem si vybrala otázky, které dostávám vlastně pořád dokola a vyhýbám se odpovědím. Nejde o žádné intimnosti, ale většinou jde o minulost, budoucnost a současné názory! Tak tady, moji milí, jsou:

Minulost a budoucnost rybiček Milá Vlasto, ptáte se: Proč vlastně skončily Banánové rybičky? Hm… no… asi jsem byla někomu ze šéfů televize nesympatická. Protože spousta pořadů s daleko menší sledovaností i popularitou a, zpupně bych řekla i s menším tvůrčím potenciálem, na obrazovce zůstala. A je tam dodnes!

Milý Karle, na vaši otázku, zda pracuji na nějaké podobné obdobě jako byly „Rybičky“, musím odpovědět, že mám jeden nápad, ke kterému mne inspirovaly otázky mých čtenářek a divaček. Ten nápad jsem zatím nikomu neřekla, protože mám trochu strach, že bych o něj přišla. Ale stejně to budu muset risknout. Víte, mám strach, aby pak někdo neřekl: „To je fakt dobrá idea! A co kdyby ten pořad dělala nějaká mladší a atraktivnější slečna?! Já znám jednu, která je schopná všeho!"

Slavní vs méně slavní Milá Šárko, píšete, že jste se dočetla, že hraju poprvé v seriálu a jestli to je pravda. Ano! Je to dokonce má první role, ke které jsem si sama nepsala text! Vlastně ne! To není pravda! Už jsem jednou hrála v německém filmu Pavučina, kde se má postava jmenovala Špinavá Kristýna. Byl to válečný film, mým kolegou byl známý rakouský herec Brandauer a já hrála polskou Židovku. A jak mne natáčení seriálu baví? Až mi je trapné neustále opakovat, že mne to strašně baví! Baví mne převtělovat se v „mou Milenu" - línou, panovačnou, závislou a chytrou doktorku biologie - baví mne sledovat renomované herce při práci, a protože jsem  filmař, tak mne taky baví, co dělají kameramani, střihači, scriptka, a moc  se snažím uhádnout záměr režiséra. Je to prostě super! A jaký je můj ústřední dojem? Že ti známí, slavní, dobří herci a herečky jsou fakt o třídu lepší než ti méně známí a méně slavní…

Vadí nevadí A na závěr jsem si nechala nejzásadnější otázku. Milý Filipe, ptáte se tak jemně: „Je něco, co by vám vadilo na současné společenské a politické scéně?"

Tak jo! Vadí mi, že hvězdou je každá, která ukáže kalhotky, vadí mi pseudosnobové, kteří vychvalují nekoukatelné filmy a knížky, které se nedají číst, vadí mi kýčovité kecy a věčné reprízy, vadí mi pořád stejné písničky v rádiu a podlejzání televizním divákům, kteří zdaleka nejsou tak blbí, jak se od nich čeká… Vadí mi hádky o tom, kdo má právo udělovat ceny, samozvaní kulturní odborníci, mediální zlatokopové, party, co si vzájemně dopřávají kšefty, netalentovaní hudralové, zneuznaní nýmandi, slepičí televizní diskuze, pořady bez jiskry, ukoptěné formáty, komunální pindy a vůbec prázdné krindy… A taky mi vadí schvalovací mašinérie, u které často není jisté, zda je vůbec schopna rozpoznat, co je kvalitní a co je příšerné…. A co se týče politiky?! Ježíšikriste! Nemohu si vzpomenout na nic, co by mi NEVADILO!

Takže se pro dnešek loučím svým oblíbeným výkřikem:

Když se u nás všechno voře - plácni sebou na břeh moře!

Foto: Archiv