Milí moji, dnes vám odpovím na několik vánočních dotazů a svěřím se vám s několika vánočními traumaty.

Takže – prostá otázka: Jaký jste mívali nebo míváte stromeček?

Můj tatínek měl velmi speciální metodu k získání vánočního stromu. Spočívala v tom, že jsme do 24. prosince, zhruba tak do šesti hodin večer neměli žádný stromek. Pak můj tatínek – vždy byl lehce rozjařen, protože Štědrý den slavil už od rána se svými přáteli, vyrazil na stromkový lov. Vždycky jsem ho napjatě sledovala z okna a vždycky jsem si uhryzala nervozitou nehty až k zápěstí. Ale protože tatínek vždycky – vždycky! uspěl, tak vám doporučuji, abyste neplýtvali energií a časem se šumavskými myslivci, v oboře na náměstí ani v honbě lesem za poznačenou jedličkou… Buďte jako můj otec a nechte si poradit.

Takže má prostá odpověď: Když strom! Tak jedině z „last minute“!

Jakou nejčastější chybu lidé dělají, když se rozhodnou, že hezky prožijí vánoční chvíle?

Většina českých žen se dopouští omylu, že si myslí, že nestačí jen mísa bramborového salátu, že salátu musí být kýbl… Stačí mísa.

Další omyl je ten, že musí být řízky. Proč?

A další: Musí být vánočka, štrúdl, zmrzlinový pohár, fíky, datle, jablka, ořechy, jednohubky, obložené chlebíčky a závitky v rosolu… No… nemusí!!!

A rozhodně taky o Vánocích nikdo nemusí stát v dlouhé frontě na chodníku, podupávat zmrzlý mrazem v krvavých loužích a chtít z kádě toho nejživějšího kapříka, aby ho pak za dva dny za doprovodu zoufalého pláče dětí, mohl zabít!