V muzikálu Drákula, který měl premiéru před dvaceti lety a nyní se chystá jeho obnovená verze, není o krev a mrtvoly nouze. Herci ale občas musejí čelit i takovým malérům, které vůbec nejsou ve scénáři. Své o tom ví i zpěvačka Leona Machálková.

„Na jevišti jsou dva druhy dýmu, vlhkej a štiplavej suchej. V tom druhém jsem coby Adriana stála zakouřená v zahradě. Otevřou se dveře a člověk tam vypadá étericky. Neseklo to se mnou, ale dýcháte něco, co vás dráždí, a vy máte přitom zpívat,“ říká Machálková.

Drákula je i pro ni srdeční záležitost. „Můžeme jenom přát nové generaci, aby také zažila takový boom. Tenkrát po revoluci zkrátka byly peníze, dneska už na to sponzoři tolik neslyší. Autor kostýmů Teodor Pištěk nám vybíral knoflíky v Paříži. Říkám si, že to byla doba! Koneckonců, bylo to vidět a znát, protože ty peníze jsou potom důležité,“ rozohnila se u Cibulky Machálková a vzpomínala také na divoké večírky plné jídla, které si tehdejší produkce mohla dovolit.

Foto: Herminapress