Když se v myšlenkách vrátím do dětství a vybavím si naši koupelnu v 80. letech, ucítím vůni pracího prášku Azur, na poličce vidím stát špalek Jeleního loje, lak na vlasy Lybar ve fialovo-bílém obalu, Niveu v modré kulaté krabičce, mandlový krém, Indulonu na ruce, vodu po holení Pitralon…

A taky nezapomenu na tuzexové mýdlo - „fáčko“, kterým jsme se ovšem nemyli, ale ukládali ho do skříně, aby provonělo oblečení. Máte-li podobné vzpomínky, připomeňte si s námi výrobky, které si kupovaly před více než čtvrtstoletím naše mámy i babičky a my si je kupujeme taky.

Tak třeba takové mýdlo s jelenem. Na trhu je už více než 160 let a stále jde dobře na odbyt. Je to takový univerzální pomocník do domácnosti – výborně odstraňuje skvrny a v nastrouhaném stavu se dá použít i jako prostředek na ruční praní nebo předpírání. Navíc je ekologicky šetrný a prádlo jím vyprané nedráždí pokožku.

Je vlastně neuvěřitelné, že produkt, kterým pečovaly hospodyňky o domácnost už před sto lety, patří i dnes k velmi žádanému zboží. Já sama mám vyzkoušené, že zdánlivě nevypratelné skvrny (třeba na dětském oblečení) odstraní lépe než cokoli jiného. Od loňského roku si dokonce můžete pořídit „jelena“ i v tekuté verzi, nebo jako prací prostředek v prášku.

Vzpomínám i na vůni modré Indulony, která u nás doma nikdy nesměla chybět. Na pultech obchodů se objevila už v roce 1958 a už tehdy se stala nezastupitelnou při podpoře léčení různých kožních onemocnění a jako nedráždivý krém byla vyhledávána i alergiky.

Ve stejné receptuře se vyrábí dodnes, což je naprostý unikát. Kromě modré klasiky si můžete koupit například i měsíčkovou, rakytníkovou, nebo heřmánkovou verzi, ale ta modrá je i tak nejpopulárnější. Moje kamarádka jí dokonce kupuje několikrát měsíčně, protože právě modrá Indulona je jediným přípravkem, který se jí osvědčil při péči o atopickou kůži jejího syna.

Díru do světa se podařilo udělat i značce Dermacol. Svou úspěšnou dráhu zahájila uvedením silně krycího make-upu, který byl první svého druhu v Evropě a jedním z prvních na světě. Za svůj vznik vděčí společnost víceméně náhodě. Začátkem roku 1965 se v Ústavu lékařské kosmetiky objevila maminka s dcerkou, kterou trápil rozsáhlý névus (lidově: oheň v obličeji). Odborníci zjistili, že ho nedokážou léčit a řešením je pouze optické zakrytí. Tehdy vyslal ústav svou nejzkušenější kosmetičku Olgu Knoblochovou do Filmových studií Barrandov, kde měli s krycími přípravky už zkušenosti.

Po pár měsících vznikl Cover, díky němuž uviděla zmíněná holčička svou tvář v zrcadle poprvé bez jediné chybičky. Licence na tento jedinečný výrobek byla v roce 1969 prodána až do Hollywoodu. Od té doby přestal být Dermacol synonymem pro make-up, protože značka začala vyrábět i dekorativní a pěsticí kosmetiku. Dnes se kromě evropských států prodává i v USA, Kanadě, Austrálii a mnoha zemích Středního východu, kde je tak žádaná, že se občas dokonce objevují její padělky.

Foto: Archiv