V soutěži Pretty woman mám na začátku každého vystoupení projev, že porota hodnotí nejen vnější krásu, ale hlavně vnitřní hodnoty. Že v soutěži Pretty woman jde o šarm a kouzlo osobnosti…

Tohle jsem říkala asi tisíckrát, ale vždycky jsem se malinko zakoktala. Proč? Protože mi vlastní slova zněla krajně podezřele. A tak jsem se rozhodla, že se šarm, glanc a kouzlo osobnosti, které má nejen v muži, ale v každém člověku vzbudit úctu, sympatii i lásku, pokusím zformulovat.

Jak být tedy pretty?

Ideální je narodit se jako křehká blondýnka… Křehká blondýnka totiž evokuje bezbrannost a esenciální ženství… Fascinuje mne proto fakt, že v celosvětové emancipační tenzi se skoro 70% veškeré ženské populace aspoň jednou za život odbarví na platinu…

Fajn je, když máte pravidelný obličej. Pod pojmem pravidelný se myslí, že poměr brady, nosu a čela tvoří ideální třetinu. Nedávno mne dost znechutila informace, že když ukážete miminkům fotky tváří, že miminka roztáhnou hubičku do úsměvu, když spatří obličej výrazné krásky. A představte si, že stejně nadšeně se prý při pohledu na krasavice chovají kuřata! Ano! I kuřata! Nevím jestli víc kvokají nebo mávají křídly nebo klovou nadšeně zobáčky o zem… Ale v každém případě i blbá drůbež je úplně hin, když má před sebou něžný nosík, velké oči a smyslné rty… Vždycky si na to vzpomenu, když mám kuře na talíři a mstím se mu za jeho povrchnost příborem.

Báječné je, když máte plná ňadra. Svět je totiž zhruba tak šedesát let úplně posedlý po vyvinutém poprsí. Trochu odbočím od tématu, ale nemohu si odpustit nepřipomenout si, jak jsem seděla před televizí, sledovala jakýsi nesmírně ušlechtilý dokument na druhém programu a náhle jsem zaslechla, jak nás komentátorka přemrštěně decentně informuje o užitečnosti biofarem, řekla: „Chovatelka si musela na své kozy pověsit cedulky, aby obstála v EU.“

No… tak dál k věci: Naprosto super je, když se narodíte nejen s plnými ňadry, ale ještě s úzkým pasem. Poměr pasu a boků je totiž od věků pro muže jasnou známkou, že jste plodná, a že stojí za to vás povalit naznak…

Prima je, když máte velké oči! Proč? Abyste dobře viděla všechny padouchy, kteří jsou přesvědčeni, že „oko do duše okno“, a že čím delší máte řasy, tím jste hodnější…

Dlouhá stehna. Ale ne moc! A obalená masíčkem jemně, ale pevně, že připomínáte burský oříšek… Jestli s takovýma rovnýma nohama skočíte na svět, je to bod pro vás!

Ještě je fajn mít hladkou pleť. A jemnou! Jediný problém jemné pleti je ten, že láká nejen muže, ale i hmyz. Kusadla komárů, mušek, hovad se daleko snadněji zakousnou do tenké kůže než do tlusté mastné pokožky svalnatého chlapíka!

Prima je, když máte nějaké vlasy!

Stejně prima je, když máte nějaké zuby!

Bezva je, když máte aspoň jeden ret!

Tak a konečně se dostávám od povzdechu k podstatě! K interním hodnotám. Divíte se, že až teď? Je to logicky přesně podle reality. Člověk totiž (a muži zejména) rychleji vidí než myslí! Tak co z kvalit charakteru vybrat jako nejdůležitější pro kouzlo osobnosti? Poddajnost? Bystrost? Vtip? Srdečnost? Upřímnost? Odvahu? Tajemnost? Chladnokrevnost?

Představte si třeba Coco Chanel nebo matku Terezu nebo princeznu Dianu nebo Marilyn Monroe… Zvolila jsem schválně nejznámější dámy minulého století, abych zdůraznila, že každá byla šarmantní něčím jiným.

V čem spočívá tedy to fascinující kouzlo? Velkou roli určitě hrají feromony. Vábivá vůně těla, která signalizuje vitalitu a sexappeal. Že by kouzlo osobnosti spočívalo ve smyslu pro humor? Nebuďte naivní, kouzlo osobnosti mají i lidé zcela bez humoru.

Že by kouzlo osobnosti spočívalo v soucítění a laskavosti? Adolf Hitler osobností beze sporu byl, ale laskavost určitě nepatřila k jeho nejsilnějším stránkám…

Milí moji čtenáři, připravte se na zklamání. Myslím si totiž, že kouzlo osobnosti nelze definovat slovy, nelze ho měřit ani žádnými pojmy. Kouzlo osobnosti je totiž opravdu KOUZLO!

Představuji si, jak v boží manufaktuře boží dělníci čerstvě stvořené lidi po tuctech házejí do pytlů a exportují je do Asie a do Afriky a do Evropy a najednou se v dílnách zableskne, velký Mág vstoupí, šáhne nazdařbůh do jednoho z žoků, vytáhne ČLOVĚKA, dýchne na něj a šoupne ho zpátky. A ten člověk má kouzlo osobnosti. A někdy Kouzelník (ze všech největší) dýchá trpělivě celý boží den jak rozjetá lokomotiva a někdy se na všechno, i na lidi a jejich osobnosti, úplně vykašle (zrovna třeba vyrábí zemětřesení, nebo epidemie, nebo hady…)

A co se dneska všemi těmi svými bláboly pokouším říct?

Že jestli nemáte kouzlo osobnosti, tak se s tím nedá nic dělat!

P.S.: Jsem z toho tak frustrovaná, že jsem snědla laskonku! No tak dobře… DVĚ laskonky…