O filmu, pojmenovaném po jezeru nedaleko městečka Šumperk, Ondřej Sokol už v předstihu prohlásil, že se mu povedl. A já si myslím, že má pravdu. A přitom si na svoje bedra naložil nelehký úkol; film režíroval, hrál v něm hlavní roli a podílel se i na scénáři.

Na kterém je to, mimochodem, vidět a to jen v dobrém – postavy vedou takové dialogy, které by jen tak někdo nevymyslel! Už v úvodní sekvenci Ondřej Sokol doslova perlí, když vede zdánlivě nekonečný hovor po telefonu coby spolujezdec v autě na cestě do svého rodného města. Nádhera!

Film je uvozován jako černá krimikomedie a takovou skutečně je. I když, pokud to nevíte předem, nějakou dobu divák tápe a neví, o co vlastně jde. To jediné bych filmu vytkla. Dva kamarádi, Adam a Michal jedou do Šumperka za umírajícím otcem jednoho z nich. Zůstane po něm žena, kterou Michal podezírá, že má na svědomí smrt jeho maminky. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že právě na tom je postavený děj filmu, že ji ti dva chtějí usvědčit. Nebo možná, že to neměli v úmyslu, ale okolnosti je k tomu postupně dovedly… Film trvá dvě hodiny, a kdyby nějaká ta minuta vypadla, třeba by jejich jednání bylo průhlednější.

Nicméně natočit film v duchu (i když mnohem umírněnějším) Quentina Tarantina v českých podmínkách a v českém městečku není snadné a pokud mohu posoudit, povedlo se to. Velkou měrou k tomu přispívají i herci, od hlavních postav až k těm nejokrajovějším. Všichni jsou bezchybní, i když Ondřej Sokol jednoznačně vede. Takže vám film mohu jedině doporučit!

Foto: Archiv