více >>

Patří k těm, o kterých se říká, že „jablko nepadlo daleko od stromu“. Po svém dědečkovi Rudolfovi i tatínkovi Janovi podědila Kristýna Hrušínská herecký talent a kráčí tedy v jejich stopách. Ale nesmíme zapomenout ani na maminku, Miluši Šplechtovou.

„Máma se během zkoušení hry Tři sestry v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, kde hrála Irinu, seznámila s tátou. Jenže to není všechno! Po letech jsem Irinu hrála zase já, a sice na DAMU, kde náš ročník vedl Ivan Rajmont, který tenkrát Tři sestry v Ústí nad Labem režíroval!“ směje se Kristýna.

Kristýna ale nejdřív vystudovala střední školu cestovního ruchu. Teprve pak si ji divadlo přitáhlo a absolvovala DAMU. Může se zdát, že díky „rodinnému“ divadlu, kde je její otec principál, má o role postaráno, ale není to tak jednoduché. Postupovala hezky po krůčkách.

„V Divadle na Jezerce jsem začala hrát v představení Kaviár nebo čočka, potom přišla Charleyova teta, Mandragora, Večer tříkrálový, Jeppe z vršku, Othello, Komedianti a nakonec Cesta kolem světa, kterou právě zkoušíme a jejíž premiéra bude 19. března. A kromě Divadla Na Jezerce hostuji v Národním divadle ve Sluhovi dvou pánů.“

Někdo by si mohl říct, že je v tom protekce, ale Kristýna ten pocit nemá. „Přijde mi normální, že hraji v rodinném divadle. Vždyť divadelní společnost Ondřeje Červíčka, která se datuje do doby Josefa Kajetána Tyla, se skládala převážně z rodinných příslušníků. Nijak se tedy nestresuji tím, že stojím na jevišti právě s mámou a tátou, je to právě naopak!"

Vtipné je, že v televizi Kristýnu předběhla mladší sestra Bára, která hrála mladičkou houslistku ve filmu Město bez dechu. „Musím říct, že byla skvělá. S tou její pihou na tváři se moc podobá tátovi. Já jsem svou první televizní roli dostala od Zdeňka Zelenky ve filmu Hodina klavíru. Pak mi Viktor Polesný nabídl postavu sestřičky v pokračování seriálu Nemocnice na kraji města – Nové osudy.“

Jak to tak vypadá, tradice rodiny Hrušínských pokračuje – a úspěšně!

Foto: Pavel Horák