Člověk je od přírody tvor zahálčivý. Nedělejte si tedy žádné násilí a uvidíte, že i bez práce můžete mít koláče. Lenošivé povahy dokážou něco, co udýchaní workoholici neznají: díky minimálnímu úsilí získat maximum. Vždyť většina vynálezů vznikla kvůli touze usnadnit si práci. Takže i lenost může být motorem pokroku. A platí to ve všech oblastech.
Líně v práci Správný lenoch se pozná už od božího rána – zvonění budíku se snaží ignorovat a z postele se vyplahočí až na poslední chvíli. Není divu, že pak celý den dělá na poslední chvíli všechno. Pokud je tohle i váš případ, nemusíte mít výčitky svědomí. Pracujete pak totiž mnohem efektivněji a rychleji, a ještě získáte více času na ostatní záležitosti.
Práce hrou Ovšem za předpokladu, že pro vás není utrpením. Lenoši vykonávají především ty úkony, které pro ně představují i formu zábavy. Zkuste tohle zlenivělé pravidlo převést i do svého pracovního života. Zjistíte tak, že spíš než píle a makačka přinášejí úspěch nadšení a láska. Sice to není úplně spravedlivé, ale je fakt, že úspěch často bývá nepřímo úměrný vynaložené práci.
Vstříc šťastným náhodám Nejúspěšnější lidé dělají prostě to, co vždycky chtěli. Dost často jde o něco, čemu se dřív věnovali jako koníčku. S takovým vstupním arzenálem se lépe vyráží za úspěchem. Když totiž vykonáváte práci s nadšením a baví vás, zároveň se přirozeně zdokonalujete a vzděláváte. A s růstem znalostí a umu zas zpětně roste zábava. Máte pocit, že tohle se vás netýká? Lenoši všech zemí vám vzkazují: Změňte to a najděte si neodolatelného koníčka! V okamžiku, kdy si půjdete svou cestou, začnou se dít i šťastné náhody, které vás posunou dál.
Sladké flákání Podle Freda Gratzona, jednoho ze zastánců teorie, že nicneděláním dokážete všechno, se workoholikům zřídka poštěstí vymyslet něco kreativního, spíš jen rutinně dělají to, co musejí. Geniální myšlenky prý totiž přicházejí v období nicnedělání a odpočinku. „Tajemství záblesků geniality spočívá ve schopnosti udělat si přestávku v tom, na co se soustředíte. Prostě to dejte k ledu. Na čtvrt hodiny, na hodinu, na měsíc…,“ radí Gratzon a slibuje, že pak to přijde. Funguje to i jako obrana proti syndromu vyhoření. S ním se potýkal i skladatel Johannes Brahms. Rozhodl se proto, že už nechce vidět ani notu! Odjel na venkov, oprostil se od myšlenky, že musí tvořit, a hle – nápady se dostavily. „Myšlenka na to, že už nikdy nebudu skládat, mě učinila tak šťastným, že ke mně hudba přicházela bez námahy,“ popisoval později.
Ledabyle v soukromí Problémy, starosti a trápení se nejlépe vyřeší, když je necháte být. Prostě se jimi přestanete zabývat a východisko se dokáže vyjevit samo.
Mrtvý brouk Všude vám radí, abyste věci „nenechávala vyhnít“, komunikovala a problémy řešila v zárodku. Ale někdy můžete dokonce i krizi ve vztahu vyřešit nečinností, a to kolikrát mnohem efektivněji než přehnanou aktivitou. Není sice úplně jednoduché přestat se v problému nimrat, upustit od hledání příčin a řešení a raději stagnovat a racionálně se stáhnout a vyčkat, ale tenhle lenošský princip funguje.
Klidná síla Nicnedělání se paradoxně vyplatí i v okamžiku, kdy vaším vztahem otřásá podezření, že partner má jinou. Místo žárlivých scén, křiku a pláče je výhodnější najet na stoický klid a vyrovnanost. Díky tomu, že omezíte scény, vašemu protějšku dojde, jaká klidná síla ve vás dřímá.
Jako dříví v lese Teorii lenosti sympaticky rozvinul v bestselleru Líný rodič britský spisovatel Tom Hodkinson. Podle něj se i ve výchově potomků vyplatí dát na tvrzení, že méně je více. Ze své praxe (je trojnásobným otcem) si odnesl, že když nechá děti na pokoji, ony nechají na pokoji jeho. Dokonalý rodič je podle něj vyčerpávající a otravný mýtus a ve skutečnosti se to s výchovou vůbec nemusí přehánět.
Chytrý sanskrt Pro ty, kteří k podpoře lenosti potřebují důkaz prověřený staletími, existuje v sanskrtu prastaré slovo „sattva“ – čistota, jednoduchost a tvořivost. A říká se, že kolem sattvy se hromadí prostředky. To znamená, že když budete dělat věci jednoduše, čistě a tvořivě, dosáhnete štěstí a spokojenosti.
Foto: 123rf.com
