Milá a usměvavá blondýnka, kterou zaručeně poznáte podle extravagantních brýlí (kterým mimochodem podle nálady vyměňuje různě barevné nožičky), nikdy neměla vysněné povolání. Odmalička ale tíhla k umění.

"Už jako malá jsem kreslila, neustále a na vše, co bylo po ruce. Svůj první obrázek jsem fixkama namalovala na papírek z telefonního seznamu. Byla na něm hruška s jablkem, položené na ubrousku na černém stolečku. Byly mi sice jen čtyři roky, ale máma tvrdí, že mé dílo už tehdy mělo správnou perspektivu."

Lucie se prokreslila základní školou a pak se rozhodovala, kterým směrem se pustí dál. Na uměleckou školu ji nepřijali, a tak se z ní měla stát vystudovaná sekretářka. Zasáhl však osud. Velmi vážně onemocněla a studium musela na rok přerušit. Náročná a dlouhá léčba ji zasáhla do života, ovšem možná i díky ní ho pak dokázala nasměrovat lépe a studovat užitou a uměleckou grafiku, která naplňovala její lásku ke kreslení.

Lucie si představovala, že bude ilustrovat knihy, ale nakonec dostala nabídku na pozici grafičky v časopise se sportovní tématikou a od té doby pracuje v médiích - už je to třináct let. "Svou práci mám ráda, protože je kreativní. Baví mě mít před sebou bílou stránku a něco na ní vykouzlit. A baví mě i týmová práce. Vlastně si celý den hraju. A když pak přijdu domů, vařím, žehlím, peru, ale hlavně si hraju dál - se svou čtyřletou dcerkou Julií.

Foto: Vladan Krumpl