Měly jsme v neděli sraz s kamarádkami Klárou a Monikou. Seděly jsme na zahradě, pozorovaly kosy a nechaly si obličej hřát podzimním sluncem. Klára je potřetí vdaná. Pikantní na jejím třetím sňatku bylo to, že si vzala otce svého dítěte teprve potom, kdy ji na pět let vztahu opustil a pak se zas kajícně vrátil.

Monika je vdaná patnáct let, ale už čtyři roky má milence, který je o deset let mladší než ona. Jeho mládí kompenzuje trochu to, že nemá pravou ruku. Je to hrozná historka, ale je, bohužel, naprosto pravda, že milenci Moniky v jeho osmi letech v drážďanské ZOO ukousnul ruku medvěd.

Vzduch byl v neděli chladný a jiskřivý a byla v něm už cítit nadcházející zima. Možná právě proto jsme začaly bilancovat. Naše dlouhé i krátké vztahy a taky jsme přemýšlely, kdy jsme s kým udělaly jakou chybu.

Klára se přiznala, že udělala chybu, když svému prvnímu muži nikdy neprozradila, jak strašně jí nevyhovuje, když se s ním musí milovat po noční službě v nemocnici. Taky mu neřekla, že nechce žít v jeho rodném okresním městě a taky mu neřekla, že začla dálkově studovat vysokou. Se svým druhým mužem Klára udělala chybu jen jednu a to velkou, a ta chyba spočívala v tom, že si Klára Milana Pazourka vůbec vybrala. Milan Pazourek byl totiž lump na první pohled a nejen, že Kláru připravil o věno, o pověst, ale taky o nervy a i iluze. Klára s Pazourkem nejdřív emigrovala, pak se s ním vrátila a pak měla na výběr buď skončit u tyče v jeho erotickém klubu anebo se svíjet před protivným pohledem své matky, když jí musela prosit, zda se k ní může zase nastěhovat… Se svým třetím partnerem chybovala Klára, když po něm chtěla, aby pamatoval na dárek pro její dceru z prvního manželství, aby pamatoval na své závazky vůči jejímu otci, který mu půjčil prachy, a aby nezapomněl Kláře dennodenně opakovat, že po ní touží a že ji miluje…

Monika příčinu toho, že svého manžela nemiluje věrně a vroucně, viděla v tom, že svému muži zapomněla připomínat, že je žádoucí ženou a že pak oba zapomněli na to, co muž a žena dělají v posteli.

A v čem jsem chybu udělala já? V tom, že jsem svému muži nikdy nezapomněla, že na náš první společný Štědrý večer přišel až v půl desáté, a že se mě nezastal, když tchýně řekla: „Pro mého syna jsem si představovala někoho normálnějšího…“

Odporovala jsem jí: „Myslím, že se chovám dost standardně, v čem jsem nenormální?!“

A tchýně suše řekla: „Viděla jsem tě ve vaně!“

A protože v našich kamarádských sebekritických analýzách se tolikrát objevilo slovo vzpomínky a nezapomenout, tak jsme si natvrdo řekly, na co se v našich životech zapomenout prostě nedá.

Ani jedna z nás nezapomněla, s kým přišla o nevinnost a za jakých okolností. Ani jedna z nás nezapomněla na své porody a ani jedna z nás nezapomněla, když jsme propadly v zoufalství, když nás „ON“ nechtěl.

A pak jsme si vzpomněly, jak Klára zapomněla svou desetiměsíční Irenku zavěšenou za kšíry v šatně baru, vzpomněly jsme si, jak Monika zapomněla, že když si poprvé přivedla svého milence domů, že v ložnici spí její manžel, vzpomněly jsme si, jak já jsem jako na smrt zapomněla, že vystupuju dost často v televizi, že nemám tělo Simony Krainové  a svlékla jsem se v Chorvatsku bezstarostně do plavek a v momentě, kdy začly cvakat kolem mě foťáky a svítit fotografující mobily, jsem skočila šipku do moře, kde bylo asi jen deset centimetrů vody a já si břicho odřela až k páteři.

A pak jsme vzpomínaly, jak Klára zapomněla, že má tchýně sedmdesátiny a Monika zapomněla, že jejímu šéfovi umřela maminka a nechala ji pozdravovat a jak já chronicky zapomínám obličeje jednoho z ředitelů televize a jsem schopná ho během odpoledně třikrát za sebou překvapeně pozdravit.

A pak jsme se pohádaly, když jsme se snažily dohodnout, na co muži nikdy nezapomenou. A trumfovaly jsme se nápady, že na svou první erekci, že na svou první milenku, že na svou první lásku, že na svou první svatbu, že na svou první branku, na své první tenisové eso, na své první povýšení… Šly jsme v úvahách dokonce tak daleko, že jsme obvolaly nejen své partnery, milence, ale i kamarády. A zjistily jsme, že Klářin muž vůbec neví, kdy se mu poprvé postavil, že Moničini dva muži netuší, kdo byla jejich první láska a můj muž si rozhodně nevybavuje žádný svůj sportovní úspěch ani datum našeho výročí.

A pak jsme toho jasného pozdního letního dne dospěly k jasnému poznání. Muži jsou schopni zapomenout, kdy se narodily jejich děti, jak se jmenují jejich matky, i kde mají zaparkované auto, ale orální sex – na ten nezapomenou nikdy!

Inspirativní indiánské léto vám přeje