více >>

Miluji detektivky. Nejradši mám ty, kde se vraždí z vášně v rodinném kruhu. Logicky mám nejradši knížky od Agathy Christie. Byla jsem proto nadšená, když jsem objevila novou Agathu. Není to mimořádně spisovatelka, ale hrdinka nové řady detektivních příběhů, které pod mužským pseudonymem Beaton M. C. napsala autorka Marion Chesney, proslavená řadou historických a detektivních románů.

Její Agatha mě nadchla. Je to netypická žena. Je totiž trochu protivná, trochu nemorální, trochu moc dychtivá, lže, podvádí, je líná, pomstychtivá, chce urvat nějakého muže, chce prožívat dobrodružství, chce, aby ji všichni milovali, je zlomyslná, je obtloustlá a chce držet dietu, ale zároveň se jí to nedaří, protože miluje jídlo… Agatha je prostě jako většina z nás.

Má ale, na rozdíl od mnohých z nás, výborný analytický mozek a štěstí na absurdní náhody. A to je asi důvod, proč se ve svém novém bydlišti, na venkově, kam se přestěhovala, když už měla práce v Londýně po krk, objeví u každé vraždy, která se tam stane.

Vraždy v Midsomeru jsou moc oblíbeným seriálem. Je trošku divné, že se v kraji stále nachází tolik mrtvol, ale divák se přece chce dívat na mordy každý týden… A stejné je to s Agathou. Chtěla mít klid, ale už dvacetkrát zasahovala v jinak relativně pokojné oblasti asi hodinu od velkoměsta. Právě jsem dočetla knížku Agatha Raisinová a vražedná setba a moc mě potěšila.

Byla jsem normálně detektivkově zvědavá, kdo vraždil, ale nahlas jsem se zasmála, když jsem zjistila, jakým způsobem vrah zabíjel a jak skvěle si pro jeho vražedné choutky autorka připravila půdu. A to doslova. (Pochopíte, až dočtete…)

Velká Británie nás vůbec, v odkazu Agathy Christie, skvěle zásobuje rázovitými detektivy. Oblíbila jsem si známou dvojici – Alana Markbyho a Meredith Mitchell. On je kriminální komisař, ona je historička, učitelka… Milují se, ale jsou natolik britsky rezervovaní, že si svou lásku neumějí dát najevo.

A tak kolem sebe krouží, jsou občas dychtiví a rozhodnutí do toho konečně prásknout a pak se zas sobě vyhýbají a namlouvají si, že nejlépe se žije člověku samotnému… Co je ale vždycky určitě sblíží, je vražda!

Meredith s ní vždycky nejprve nemá nic společného a pak se najde někdo, kdo si vyžádá její pomoc, a protože je Meredith chytrá a zvědavá a pracuje s ženskými instinkty, tak se jí podaří vypátrat pachatele stejně rychle jako Alanovi, který jí pak na poslední chvíli zachrání kůži. O dvojici detektivů píše spisovatelka Ann Granger. Právě jsem dočetla titul Pod těmito kameny a byl napínavý od začátku do konce.

Kdo by neznal Jane Austen, klasičku anglické romantické literatury. Skoro nikdo ale neví, že na panství Pemberley, kde se odehrává hlavní část děje románu Pýcha a předsudek, se stala vražda. A kdo vraždil? Po tom právě pátrá spisovatelka, která je v samotné Británii považována za novou Agathu Christie – P. D. James.

Všechny anglické autorky píší skvělým, jednoduchým, a přece bohatým jazykem, všechny se perfektně vyznají v ženských pletichách i v mužské ješitnosti, všechny vědí, že žárlivost je agresivní, závist temná, vášeň nemilosrdná, že zrada se neodpouští a že nejdůležitější ze všeho je mít nadhled a smysl pro humor. I když často pouze černý…

Venku je ještě dost hnusně, mlhy se valí nad cestami, vítr skučí v netěsnících oknech, podlahy jsou chladné a stejně chladná jsou i leckterá srdce…, ale když si sednete do křesla anebo si lehnete na gauč, dáte si anglický čaj, skotské sušenky a k tomu britskou detektivku, tak možná přestanete mít chuť se zabít.

Vaše

P. S.: Jo! A samozřejmě platí: Když už vraždit, tak vždycky s glancem!