Kodrcáme se po hlavní silnici k jednomu z nejnavštěvovanějších míst na planetě, divu světa Taj Mahalu. Jedeme nalevo, autobus se kýve ze strany na stranu a za neustálého troubení svého a jiných vozidel, která ho míjejí, ubíhají kilometry vyprahlou krajinou.

Mám otevřené okénko, ale je to spíš na škodu, fouká na mě tak horký vzduch, jako bych na sebe mířila fénem. Během dvouhodinové cesty vypijeme několik litrů vody a doslova plaveme ve vlastní šťávě. Ale spatřit tento div světa stojí za všechny útrapy!

Absolvovaly jsme sedmi hodinovou cestu autobusem do Budapešti, pak dvanáct hodin letu a teď se musíme vyrovnat s šedesáti stupňovým horkem, které zde v červnu panuje. Moc turistů nepotkáváme, narozdíl od nás mají asi rozum.

Hotel Taj Mahal Je zde problém dostat se do místa, kam chceme. Většina tuktukářů nebo rikšů nemluví anglicky nebo neumí číst, takže nám nepomůže ani mapa nebo vizitka hotelu. Náš hotel se jmenuje Surya a na vizitce má obrázek Taj Mahalu. Jeden rikša se na ní podívá, pokývá hlavou a řekne: "Taj Mahal hotel, Taj Mahal hotel". Chvíli nám trvá, než  mu vysvětlíme, že se náš hotel jmenuje jinak. Většina z nich také dělá, že ví, kam nás mají odvézt, ale během cesty několikrát zastavují a ptají se kolemjdoucích lidí, v hloučku debatují nad naší mapou a nakonec stejně místo chrámového komplexu končíme u nákupního centra.

Zázračný jogín Navštěvujeme centrum jógy ve staré části města. Zaplatíme jeden dvouhodinový cyklus a čekáme na učitele. Přichází starší vysmátý pán, který než aby cvičil, většinu času propovídá. Zároveň se ale stane něco nečekaného. Na začátku hodiny zkoušíme cvik, kdy se postavíme na ruce a nohy zahákneme za ně, takže celé tělo držíme na rukou. Nepodařilo se nám to, ale pán tvrdil, že po této dvouhodinové lekci cvik zvládneme. A opravdu se tak stalo!

Civějící muži Během cestování po Indii jsme se nesetkaly s žádnými velkými problémy. Bylo to náročné, ale zároveň relax v úplně jiném světě. To, že muži zde jsou schopni jít naproti vám, pak to náhle otočit, jít metr za vámi a sledovat každý váš pohyb, musíte brát jako fakt, který k Indii patří. Muži zde civí. I když jsme měly dlouhé volné kalhoty a nenosily tílka s výstřihem ani odhalenými rameny, světlá pleť je pro ně natolik fascinující, že se chovají, jak se chovají. Někteří na nás sahali. A tak jsem jednomu, který mi sáhl na prso, uštědřila několik ran a nadávala na celou ulici, takže se pak dokonce omluvil. Indie je jiný svět. To se ale nedá popsat, musí se to zažít.

Foto: Archiv autorky