Když se řekne Pompeje, každému se okamžitě vybaví Vesuv. Sopka, která nad městem trůní jako královna a která od 7. století př.n.l., kdy bylo město založeno, mnohokrát chrlila oheň, síru a lávu. Přesto jsou její obyvatelé nepoučitelní.

Když v roce 62 zničila víc než polovinu města, obratem ruky ho dostavěli, aby patnáct let nato celé lehlo popelem. Respektive bylo zasypáno po erupcích, které trvaly tři dny, šesti metry popela!

Osud Pompejí je vděčným námětem pro filmaře. V poslední době bylo o jejich osudu natočeno několik televizních filmů, nedávno se zajímavé látky ujal Hollywood. Nutno přiznat, že si za film Pompeje vysloužil víc kritiky než chvály, a to je skoro škoda. Za prvé: všichni jsme už tak namlsaní dokonalých triků, respektive práce počítačových mágů, že nedokážeme ocenit jejich um, se kterým dokonale ztvární dnes už v odstatě cokoli. A za druhé: pohádky o Popelce, Sněhurce či Karkulce také neshazujeme šmahem ze stolu s tím, že jsou hloupé, ne?

Film Pompeje je pohádka. A když ho tak budete brát, pak nebudete zklamáni. Dnes jsou všichni moc velcí kritici a neumějí se nechat jednoduše pobavit. Pompeje jsou pohádka o princezně a Honzovi, který si její lásku dokázal vybojovat. Co je na tom špatného? Navíc se díváte na dva krásné mladé lidi, muže s vyrýsovaným tělem a ženu s pohledem laně. Už ve chvíli, kdy Cassia sestoupí z vozu do bahna a jak se zdá, nezaboří se a ani střevíčky si nepotřísní, je jasné, že o nic víc než pohádku nepůjde! Tak proč se na tvůrce zlobit?

Kdo se chce pobavit, podívat na hezké lidi, obdivovat filmaři nově postavené město a žasnout nad tím, co umějí počítačoví umělci ve 21. století, nemusí se Pompejí bát!

P.S. Jen tak mimochodem, v hlavní roli otroka Mila uvidíte Kita Harringtona, alias Jona Snowa z úžasného seriálu Hra o trůny. Těšte se!

Foto: Bontonfilm