Milé berušky, musím se vám svěřit, jak jsem měla pracovní schůzku se dvěma sympatickými muži, se kterými jsem si povídala o ženách. O ženách jsme si povídali proto, že pánové mi dali přečíst scénář, jenž stvořili, a ve kterém vystupovala krasavice, nádherná, chytrá, s plným poprsím a štíhlýma nohama, jež si domů pozvala řemeslníka a pak se na něj vrhla v návalu chtíče.

Položila jsem umělcům prostou otázku: „Proč se ta kráska vrhne na instalatéra, když při svém vzhledu může mít na každém prstě deset milenců na daleko vyšší úrovni?“

Oba pánové mlčeli a udiveně se na mě dívali. „No… on ten její manžel je politik“ řekli váhavě.

„Jo! Uznávám! To je dost dobrý důvod, aby se jeho lasice vrhla třeba i na popeláře.“ řekla jsem jim. „Ale přece jen… proč ta divoška doma tak útrpně čeká a co je na tom instalatérovi tak úžasného, že na něj hned skočí? Proč?“

„Protože to chceme! Toužíme po tom! Protože to je náš sen!“ zařvali muži.

A mně to úplně došlo. Muži touží po nádherných ženách, které, jak jen mohou, tak se svléknou a zmermomocní je!

„A co vaše ženy?“ dotírala jsem. „Ty by taky mohly skočit u vás doma třeba na čalouníka?!“

Oba pánové se rozesmáli. Ten mladší řekl: „Moje žena je intelektuálka. Tu zajímá jen její lingvistika.“ A starší muž pravil: „Moje žena má dvouleté dítě, ta je ráda, když má od všech pokoj!“

Rozhodla jsem se, že jim nebudu brát iluze. Neprozradila jsem jim, že my ženy na instalatéry většinou neskáčeme, že většinou nečíháme, kdo k nám přijde, aby nás mohl obšťastnit, že nám ale často lingvistika nestačí a že je někdy fajn péči o dítě prostřídat činností daleko atraktivnější. Nepoložila jsem pánům otázku, že když předpokládají, že všichni muži jsou nevěrníci, tak jsou nevěrní s KÝM? A ani jsem se jim nesvěřila, že stejně jako pánové hodnotí ženy na žebříčku od jedné do deseti, že „my holky“ dáváme desítku Pittovi, Deppovi a Barťákovi, a vzdycháme: „Nojo, na filmovém plátně desítka, doma máme sotva trojku…“

A taky jsem svým kamarádům neřekla, že když jsem vloni sháněla dárky k Vánocům a ocitla jsem se v obchodě s pánským prádlem, že se ke mně přichomýtla prodavačka a pravila: „Má to být pro manžela anebo byste radši něco lepšího?!“

PS: Až budete někde poslouchat mužská moudra o ženách, tak taky neříkejte nic! Vždyť Miro Žbirka správně zpívá: „Strážme si svá tajomstvá!“