více >>

Přiletěla jsem do Dar-es-Salaamu v Tanzanii, přesunula se na ostrov Zanzibar a pak do Keni. Poznala jsem kus Afriky – život v ní, její obyvatele, dopravní prostředky, jídlo, kulturu, krajinu, faunu i flóru. Zamilovala jsem si ji stejně jako Karen Blixen, majitelka farmy s kávou, kterou známe zejména díky filmovému zpracování jejího románu Vzpomínky na Afriku, kde její postavu ztvárnila Meryl Streep.

Překvapilo mě chladné podnebí. I v červenci se v Africe dá klepat zimou – ve spacáku určeném do patnácti stupňů. V Nairobi, které se nachází v 1700 m. n. m., bylo nad ránem kolem sedmi stupňů. Dalo se to vydržet, i když sluníčko nevykouklo skoro vůbec. Výhodou je, že díky vysoké nadmořské výšce je vyloučeno riziko tropických chorob přenášených např. komáry. Je třeba se připravit na hluk a chaos, který ve městě panuje – auta troubí, ulicemi se valí davy lidí, město pulzuje životem. Bohužel má Nairobi pověst jednoho z nejnebezpečnějších měst na světě, co se vysoké kriminality týká, proto jsem po setmění nevycházela ven a přes den nenosila fotoaparát a další cenné věci na viditelném místě.

Slavná farma Netušila jsem, že se kávě daří v takových podmínkách. Farma Karen Blixen má idylickou polohu na úpatí pohoří Ngong a v současné době funguje jako muzeum. Stojí v luxusní vilové čtvrti asi dvacet kilometrů od centra Nairobi. Stejně jako další domy, i farmu obklopuje obrovský pozemek, vedený jako park, kde se můžete projít nebo si odpočinout. Pracovna, do které proudí obrovské množství světla, je vybavena stejně jako při natáčení filmu a  jako další prostory domu vás uchvátí svou atmosférou.

Sloní sirotci V Nairobi se také nachází organizace Davida Sheldricka. Stará se o sloní mláďata, která přišla o matku. Důvodem jsou většinou pytláci, kteří slony zabíjejí kvůli klům. Vláda se tomu sice snaží zabránit zákazem vývozu slonoviny, i tak je ale na pytláky krátká. Od zaměstnanců jsem se dozvěděla mnoho zajímavých informací, například že ošetřovatel musí být se slony 24 hodin denně, mláďata nesmějí pít kravské mléko a že organizaci opouštějí ve třech letech a pak jsou sledováni, dokud se jich ve volné přírodě neujme nějaká sloní rodina.

Foto: Archiv autorky