Každý z nás si svůj život nějak nalinkoval a rád by, aby byl takový, jaký si přeje. Ale skutečnost se velice často od našich představ liší. Nejjednodušším řešením, jak se s tím vyrovnat, je utéct do fantazie…  

Do světa snů utíkali už naši předkové, kteří si vyprávěli všelijaké zkazky a pohádky, ve kterých dobro vítězilo nad zlem, či chudý nádeník ke štěstí přišel. Trávili tím zimní večery, pobavili se, udělali ještě kus práce, zhasli svíce a šli spát. S postupem doby a nástupem techniky ale žijeme cizí životy stále častěji, sledujeme osudy ostatních v televizi, hltáme smyšlené příběhy z knih, propadáme se do falešné reality prostřednictvím počítačových her a  sociálních sítí, kde předstíráme, že jsme někým jiným. Skutečnost už vlastně nevnímáme, nebo jen tak letmo.

Polykači příběhů Moderní člověk si ráno přečte noviny, aby se dověděl, co se kde děje – a zavzdychá si nad cizími osudy. Později dostane do ruky bulvární týdeník nebo se podívá na internet a pobaví se nad tím, co se zase dělo v „celebritím“ světě. Místo, aby se zabýval sám sebou, zabývá se cizími lidmi. Večer sedne k televizi, ve které jistojistě běží seriál, a ponoří se do příběhů nějakého klanu lidí, ať je to rodina, skupina přátel či kolegové z nemocnice. (A druhého dne bude sáhodlouze rozebírat, co se na obrazovce událo.) Později v noci si střihne ještě film – nejlépe takový, který odpovídá jeho naturelu, aby se v osobě hlavního hrdiny viděl on sám. Místo, aby něco prožíval na vlastní kůži, žije televizní divák a polykač příběhů druhých lidí osudy fiktivních postav.

8155375_xl

Lapeni v jiné realitě To ale ještě nic není oproti virtuálnímu světu. Můžete být Larou Croft ze hry Tomb Raider, Gordonem Freemanem ze hry Far Cry nebo třeba Psychem ze hry Crysis. V době, kdy hrajete, jste v kůži téhle postavy a pokud jí nejste i v reálném světě, pak je vše OK. Hra naštěstí někdy skončí. Horší je to ale se hrami, které jsou nekonečné  a je možné hrát je online v reálném čase, jako je například hra World of Warcraft. Je normální, že jí už propadlo přes deset milionů lidí? Někteří z nich celé noci nespí a žijí v té době svůj druhý život. Podle nich mnohem zajímavější.

Ztráta soudnosti Žít jiné životy je nebezpečné. Pokud celý večer strávíte u televize místo povídání se svým partnerem či přáteli, je něco špatně. A jestliže prosedíte veškerý volný čas u počítačových her, může se stát, že nakonec nebude vědět, kým vlastně jste. A to by byla škoda, nemyslíte? I kdyby se nestalo nic tak tragického jako v americkém Denveru, kde mladík, který díky online hrám přestal vnímat rozdíl mezi realitou a virtuálním světem, postřílel dvanáct nevinných lidí…

Foto: 123rf.com