Jeho rodina je velká a v roce 2015 do ní přibyla i partnerka, herečka Nikol Kouklová, kterou si po pěti letech známosti tajně vzal. „Nemám rád věci, které se dlouho plánují, protože pak nevycházejí. Proto jsme měli svatbu měsíc po žádosti o ruku a bylo to úžasné,“ přiznal herec, který tvoří další hereckou generaci slavného jména. Na předsudky o protekci prý ale naštěstí neměl nikdy čas a svůj talent dovedl ukázat hned z kraje své kariéry.

Co pro tebe znamenají rodiče?
Rodiče jsou pro mě největší oporou v životě. Společně s Nikol samozřejmě. Díky nim jsem měl možnost cestovat, vyzkoušet si různé věci a hlavně za nimi můžu kdykoli přijít, když pořebuji s něčím pomoct. Byl bych rád, kdybych jim to mohl někdy nějak vrátit.

Ty máš ale ještě sourozence. Co ti dělají?
Mám čtyři sourozence. Dvě starší sestry a dva bráchy. Sestry jsou teď maminkami na plný úvazek, brácha Pepa režíruje televizní dokumenty a František je v septimě na gymnáziu.

Díky rodičům jsi měl možnost být blízko herectví už odmalička. Kdy sis poprvé řekl, že chceš být hercem?
Tak nějak to ve mně leželo odmala. Tedy kromě tajných snů jako být kosmonautem, závodníkem na bobech a mnoha dalších povolání. Na druhém stupni gymnázia jsme s bráchou začali točit krátké filmy na naši rodinnou kameru. Hned nato jsem začal dělat amatérské divadlo. No a pak před maturitou přišel čas se rozhodnout. Já zkusil DAMU a vyšlo mi to.

Neodrazovalo tě něco? Třeba strach z toho, že tě budou lidé brát jako protekčního syna slavných rodičů?
Největší strach měl můj táta. Já se o nic takového nestaral. Studium na DAMU bylo dost divoké a intenzivní, takže jsem ani neměl čas řešit nějaké předsudky. Neřeším je dodnes.

Ty jsi svůj talent ale prokázal ve Zločinu v Polné, kde jsi hrál Leopolda Hilsnera, podezřelého z vraždy Anežky Hrůzové.
Tvůj výkon ocenila naprostá většina kritiků. To pak je pro tebe jisté zadostiučinění. Jsem moc rád, že byl ten film dobře přijat. Jednak bylo výborné, že se Hilsnerova aféra dostala trochu více do povědomí, jednak se ocenila práce celého týmu, který za tím stál. Měl jsem kliku, že mi Viktor Polesný dal důvěru a prostor se v něčem ukázat.

Celý rozhovor najdete v aktuálním čísle Story.