více >>

Kazma Kazmitch (33), vlastním jménem Kamil Bartošek, je internetový producent a influencer. Od roku 2008 má vlastní show One Man Show, kterou vysílá televize Stream a sledují ji miliony diváků.

Proč je v poslední době Kazma takové téma nejen na Internetu? Protože si vystřelil z obdivované ikony českého národa, moderátora Leoše Mareše. Kazma tvrdí, že to bylo pro dobrou věc. 

Máš nějaké hranice?
Ano, mám, a myslím, že to přichází s věkem. Podívej se na dnešní youtubery, co dělají… Já děkuju bohu, že v době, kdy jsem byl v pubertě, tak kamera vůbec nebyla dostupná tak jako dnes, nikdo ji doma neměl. Nadělal jsem se taky strašně hloupostí, ale ty děti to dělají a pouští to ven a je to zdroj inspirace pro ostatní, což je na tom to nebezpečné.

Co ti na dnešních youtuberech vadí?
Neuvědomují si, že na to koukají děti, které to budou všechno zkoušet.

Myslíš, že to, co jsi udělal ty, děti nebudou zkoušet?
Jako to s Leošem? Asi ne, je to trochu víc sofistikovaný, a to si doma úplně zkusit nemůžeš. Snažíme se, aby všechny věci, které děláme, měly nějaký smysl a přesah. Aby za tím vždycky bylo něco víc než jen show a zábava. A taky to tam vždycky je. Pravda je, že mi to pár let trvalo, než jsem na to přišel.

Tváříš se, že celé je to charita?

U každého dílu One Man Show, který dneska děláme, na počátku nepřemýšlíme, že uděláme jen show, ale jak udělat věc, která má smysl. Chceme, aby to pomohlo zlepšit svět. Jakkoli to zní pateticky nebo naivně, tak i malý impuls vyslaný správným směrem může hodně změnit. Je to energie, která se jen tak neztratí. A až se jednou otočíme za tím, co všechno jsme udělali, chci vědět, komu jsme tím pomohli a co jsme změnili. To je to, co tady zůstane, ne čísla, ale skutečné skutky.

Kdo platí vaši show? Nebo vlastně – z čeho žije Kazma?
Já jsem producent.

O. k., z čeho si kupuješ chleba?
Je to koloběh. Mě dělá ta show, já jí hodně vracím zpět, a díky ní je pak moje jméno naživu. Funguju jako… moderátor, showman, lidi si mě najímají na reklamu, jako influencera, a tím se to pak vrací zpátky.

Celý rozhovor najdete v časopise Story č. 21.

autor: Agáta Hanychová