Není ošklivých žen, jsou jen ženy, které se neumějí udělat krásnými. Tak znělo její životní krédo a sama se jím do puntíku řídila. Nepatřila mezi vyhlášené krasavice a pocházela z těch nejhorších podmínek, jaké si lze představit. Přesto pobláznila celý svět.

Cudná jeptiška

Rekonstruovat mládí geniální návrhářky je poměrně složité. Systematicky o něm mlžila, zapírala rodiče i sourozence. „Můj život se mi nelíbil, tak jsem si vymyslela jiný," říkávala.

Přesto neutajila, že se narodila 19. srpna 1883 jako Gabrielle Bonheur Chanel v Saumuru na západě Francie coby druhé nemanželské dítě podom-ního obchodníka Alberta a trhovkyně Jeanne. Měla čtyři sourozence, a když v roce 1893 její matka nečekaně zemřela, putovala i s nimi do církevního chudobince. Zarmoucená smrtí matky a opuštěná otcem strávila v tomto strohém a neosobním zařízení citlivé roky dospívání. Vydechnout si mohla jen o prázdninách, kdy navštěvovala tetu Louisu, s níž trávila celé dny šitím. Učila se, jak pracovat tvořivě a jak dodat i obyčejným kloboukům na zajímavosti.

Po nekonečných letech v klášteře nastoupila v roce 1899 jako švadlena v pánském krejčovství v Moulins. Jeho majitel si ji oblíbil, protože byla výjimečně šikovná. Gabrielle přitahovala pozornost také vojáků z místní posádky, kteří si v salonu nechávali šít obleky a spravovat uniformy.

Milenka mocných

Brzy přišlo pozvání do kabaretu. Gabrielle poznala zcela nový svět, tolik odlišný od klášterního ticha a modliteb. Byla zcela okouzlená strhující atmosférou, takže netrvalo dlouho a sama vystoupila na pódium se svou oblíbenou písní. Vyprávěla o Pařížance, která ztratila psa jménem Coco, což ve francouzštině znamená dušička nebo miláček. Její přezdívka byla na světě.

Dívce se splnil sen o životě v blahobytu, když potkala bohatého chovatele koní Etienna Balsana (1878–1953). V té době měl už jednu milenku, ale to Coco nevadilo. Nebrala ho jako potenciálního manžela, dobře věděla, že jako nemanželský sirotek nemá ve vysoké společnosti žádnou šanci. Zároveň si uvědomovala, že s jeho pomocí se může vymanit z chudoby.

Boháč ji vzal na svůj zámek, naučil vybranému chování a bavil se tím, jak si venkovská dívka vyrábí originální módní doplňky, chodí na večírky bez korzetu nebo jezdí na koni obkročmo v pánských kalhotách. Financoval i její první krámek s klobouky. Když ovšem Gabriellino podnikání začalo nabývat větších rozměrů, stalo se pro Balsana ožehavou záležitostí, do níž dál nechtěl investovat.

Coco ale dlouho opuštěná nezůstala. Poznala dalšího mecenáše a milence, britského diplomata a majitele dolů Arthura Capela (*1881), přezdívaného Boy. S jeho podporou otevřela v Paříži a mondénním přímořském letovisku Deauville několik obchodů s luxusními klobouky a časem rozšířila sortiment o nevídané sportovní oblečení. Brzy následovala první ucelená kolekce a slavné „malé černé šaty", které tehdy působily značně provokativně.

Coco nechtěla jen rozšířit módu vyšších tříd do „ulic", ale také umožnit nositelce každého modelu, aby se cítila sama sebou a zároveň pohodlně. Jejím krédem byla funkčnost a prostota.

Tragická havárie

V době, kdy Coco otevřela svůj první velký butik, Arthur narukoval do první světové války, kde utrpěl zranění a v lazaretu potkal krásnou ošetřovatelku, dceru anglického lorda. Následovala svatba z rozumu, přesto se Arthur dál stýkal s Coco. Když se v roce 1919 veřejně objevili na jednom večírku, vyvolali skandál. Milostný trojúhelník nakonec rozetla tragédie. Arhur se téhož roku zabil v autě.

Coco se nikdy nevdala a neměla děti, třebaže jejím životem prošla řada dalších mužů. Mnozí z nich byli i velmi slavní. Za zmínku stojí hudební skladatel Igor Stravinskij, ruský velkokníže Dmitrij Romanov, který měl prý prsty ve vraždě Grigorije Rasputina, nebo Hugh Grosvenor, 2. vévoda z Westminsteru.

V roce 1921 uvedla na trh slavný parfém Chanel N° 5, ve 30. letech měly její podniky až 3500 zaměstnanců a jí se přezdívalo královna módy. S příchodem druhé světové války se ale všechno změnilo.

Život v opovržení

Coco propustila zaměstnance a módní dům Chanel až na jeden obchod s parfémy uzavřela. Stejně jako vždy ale byla odhodlaná přizpůsobit se a přežít. V její parfumérii nakupovaly manželky nacistických důstojníků a večer se tam scházela s nacistickými veliteli. A tehdy se šestapadesátiletá Coco seznámila s důstojníkem a špionem Hansem Güntherem von Dincklage. Co přesně se mezi ní a o třináct let mladším playboyem stalo, není jasné, každopádně se návrhářka nechala zatáhnout do špionážní hry. V rámci operace Modelhut měla nalákat britského premiéra Winstona Churchilla na schůzku, kde měl uzavřít mír výhodný pro Německo. Jenže akce se nezdařila.

Není divu, že po válce byla Coco podezřelá z kolaborace a raději utekla do Švýcarska, kde devět let žila v ústraní. V roce 1954 se ale rozhodla podniknut další útok na svět módy. Přiměly ji k tomu zejména výtvory konkurenčního Diora, které považovala za absolutní popření všeho, co v módě pro ženy vybojovala. V 71 letech uvedla kolekci, která se stala hitem zejména v Americe a pomohla jí v cestě zpět na výsluní.

Dívka z chudobince žila až do konce života v přepychu, ale cítila se osamělá. „Člověk by neměl žít sám. Myslela jsem si, že si svůj život musím vybudovat sama, ale byl to omyl. Teď nemám nic. Zůstala jsem sama se svými miliony," bilancovala.

Na konci života jí posledním věrným přítelem zůstalo morfium, které užívala jako lék na nespavost. Zemřela 10. ledna 1971 ve svém apartmá v pařížském hotelu Ritz. Její jméno ale žije v módním světě dál.

Co ještě nevíte o Chanelu N° 5

* Parfém vyvinula Coco s Ernestem Beauxem, jehož rodina dlouhou dobu vyráběla parfémy pro ruského cara.
* Jméno parfému pochází ze slepé zkoušky. Při prezentaci očíslovaných lahviček se Coco nejvíce líbila pětka. Stejnou číslici rádi používali i cisterciáci, v jejichž sirotčinci vyrůstala. Dobře si pamatovala, jak řadu let chodila k modlitbám po chodbách, kde se opakovala stejná číslice.
* Jde o nejprodávanější vůni světa.
* Jeho vzorec je přísně tajný, mezi hlavní ingredience patří jasmín, růže, kosatec, ylang ylang, vanilka, ambra a santalový olej.
* Původní flakon byl malý a kulatý. Často ale při přepravě praskal. Od roku 1924 má už charakteristický hranatý tvar, který mnohem lépe odolává nárazům.
* Flakon je přibližně každých 20 let jemně modifikován, aby vyhovoval potřebám doby.
* Propagovaly ho například Catherine Deneuve, Nicole Kidman, Keira Knightley nebo Audrey Tautou.