První myšlenka, která mě napadá, když se probouzím?
Kolik je hodin.

Nejbizarnější dárek, co jsem kdy dostala…
Puntíkované ponožky.

Můj nejlepší přítel je…
Partner.

Čeho nejvíc lituji?
Ničeho nelituji.

Můj největší úlet?
No těch moc není. Možná asi první zkušenost s alkoholem. To jsem těžce nezvládla. (smích)

Kdy jsem se naposledy cítila trapně?
Téměř denně. Díky své profesi zpěvačky poznávám spoustu lidí a nemůžu si nikdy zapamatovat všechna jména a kolikrát ani obličeje. Je pak trapas, když se někde potkáme a já se jim znovu představuji a lidé: ale vždyť my už se známe…

Jaké bych byla zvíře?
Delfín.

Kdy mi naposledy ujely nervy?
Mně nervy neujíždějí. Jsem klidný člověk. Naposledy mě trošku naštvalo zadání u zkoušky na vysoké škole.

Den, který mi změnil život?
Příchod na svět.

Kdybych mohla ze své minulosti na internetu něco smazat, co by to bylo?
No právě že nic. Já ani zpětně svůj život normálně neanalyzuju. Beru ho tak, jak je, chovám se k němu tak, jak chci a nehledím na to, co bylo.

Je někdo, kdo mi dluží omluvu?
Myslím, že ne.

Co napráskám?
Svému blízkému okolí říkám vše, mamce a mému partnerovi. Takže jim všechno, zbytku to, co uznám za vhodné.

Koluje o mně nějaká fáma?
Určitě jo. Lidi pořád něco řeší a všechno přece vědí nejlíp, i když člověka ani neznají.

Kdo mi nejvíc chybí?
Prababička Libuška.

Jakou největší životní lekci jsem dostala?
Vyrovnat se se smrtí prababičky, která mě vychovala společně s mamkou.

autor: Veronika Nováková