Zpravodajská i bulvární média nenechají na britské královské rodině nit suchou. Proto jim nemohlo uniknout, když princ William daroval své snoubence Kate Middletonové výjimečný snubní prsten. Prsten, který předtím nosila jeho matka, slavná lady Diana. Příběh tohoto šperku je ale tak zajímavý, že zaujal i nás. Ukazuje totiž mimo jiné to, jak rozmar a vkus jedné výjimečné ženy může ovlivnit ceny materiálů na světových trzích i vkus celé generace…

Zatímco tradice říká, že zásnubní prsten, který následník trůnu dává své vyvolené, má být osazen diamantem – prsten na ruce mladičké Diany, tehdy oblečené ve světle modrých šatech, však měl oválný safír tmavé barvy, obklopený 14 menšími diamanty. Svět poprvé viděl slavný prsten, když s ním devatenáctiletá Diana Spencerová, tehdy snoubenka prince Charlese, přišla roku 1981 do společnosti. Pro nás to nemusí nic znamenat, ale pro Angličany, kteří tak milují tradice, to byl šok: prsten se zcela vymykal všemu, co zvyky přikazují.

Jeden kámen vládne všem

Prsten vznikl v nejstarší dodnes fungující šperkařské firmě světa – v britské společnosti Garrard založené už roku 1722. Ta se roku 1842 stala oficiálním šperkařem královské rodiny a tato tradice vydržela téměř do současnosti. Své šperky Garrard dodal šesti britským panovníkům, kteří usedli na trůn, počínaje Viktorií a konče Alžbětou II. Pomyslná nit se přetrhla až roku 2007, kdy do čela firmy nastoupila Jade Jaggerová (m.j. dcera rockera Micka Jaggera) a místo královské rodiny se tváří značky stala popová hvězdička Christina Aguilera.

Prsten je výjimečný především díky svému velkému kameni – velkému safíru zasazenému do osmnáctikarátového zlata. Některé zdroje tvrdí, že jde o osmnáctikarátový kámen, jiné hovoří o dvanácti karátech. Kámen je to sice velký, ale nejedná se o rekordní velikost: Jeden z největších safírů světa, slavný Loganův safír, jenž je ve vlastnictví Smithsonovského institutu, má karátů 422. Není ani úplně jasné, odkud Dianin safír pochází, nejpravděpodobnější variantou je Srí Lanka. Tento ostrov je předním vývozcem safírů a má v tom dlouhou tradici, těží se zde už nejméně 2000 let. Vyvážejí se odsud kameny v nejrůznějších barvách, od modrých až po nejvzácnější oranžové.   

Jak se boří tradice

Jak se prsten ocitl na Dianině ruce? Odpověď na tuto otázku je poměrně jednoduchá a pomáhá pochopit fenomén jménem Lady Di. Dianě se prsten prostě líbil – myslela si, že je krásný. Porušila tak tabu, které se Britům zdálo věčné, na ruku budoucí členky vládnoucího rodu přece patří diamanty! Omyl – tento zvyk se objevil až v době po II. světové válce. Diamanty byly většinu historie britského impéria nedostupné i pro ty nejbohatší, včetně královské rodiny. Změnilo se to teprve kolem roku 1800, kdy byly v Jižní Africe objeveny bohaté doly s diamanty.

A teprve po II. světové válce se staly diamanty natolik oblíbenými a cenově dostupnými, že si je na snubní prsteny mohly dovolit i ženy ze středních vrstev. Hlavní dodavatel diamantů, společnost De Bedra, tehdy přišla se slavným heslem „Diamanty jsou věčné“, které se později zapsalo do paměti celého světa díky stejně slavná stejnojmenné bondovce. Dnes se staly v celém anglofonním světě prsteny s briliantem (neboli vybroušeným diamantem) nejčastěji používaným kamenem – na prstě ho nosí údajně až 80 procent zasnoubených Američanek.

Co je safír?

 Safír (název z hebrejštiny) je monokrystal oxidu hlinitého (Al₂O₃), minerálu zvaného korund. Vyskytuje se buď jako přírodní drahokam, nebo se vyrábí uměle pro řadu rozličných aplikací. Zatímco korund sestává z čistého oxidu hlinitého, safíry vždy obsahují příměs jiných prvků (železo, chrom, měď, hořčík aj.) které mu dodávají modrou, červenou, žlutou, růžovou, purpurovou, oranžovou nebo zelenavou barvu. Mezi safíry se zařazují všechny drahokamy, které jsou odrůdy korundu - včetně červeného, zvaného též rubín.

Právě safírový prsten lady Diany tuto tradici trošku narušil; poté, co celý svět uviděl na ruce krásné Diany safírový prsten, stoupla výrazně poptávka po těchto nádherných modrých kamenech. Netrvalo to ani měsíce, ani týdny – reakce vdavekchtivých žen, které chtěly mít snubní prsten se stejným kamenem jako jejich idol, byla okamžitá. Hned druhý den po obřadu se web největšího prodejce safírů, společnosti Natural Sapphire Company, zhroutil – počet návštěvníků (a pravděpodobně zejména návštěvnic) byl asi tisíckrát větší než v normálních dnech… I královská rodina po Dianině rebelství v její inovaci pokračovala; hned na dalších zásnubách dal princ Andrew své vyvolené Sarah Fergusonová prsten s rubínem – zřejmě, aby ladil s jejími rudými vlasy.

Zvýšená poptávka po safírech se odrazila i na ceně Dianina snubního prstenu. V roce 1981 se jeho cena pohybovala kolem 1,3 milionu korun, dnes už by díky stoupajícím cenám safírů i zlata (a inflaci) stál nejméně 20 milionů. Prsten se tak stal také dobrou investicí…