Olga Menzelová (41) vedle výchovy dvou dcer a psa zvládá práci i péči o dlouhodobě nemocného manžela, režiséra Jiřího Menzela (81). Díky jeho nemoci vyzývá lidi k očkování a svojí výstavou bojuje za pitnou vodu.
Nezastaví se a život jí za poslední měsíce ukázal i tu smutnou tvář. Přesto kolem sebe šíří pohodu a radost. „Je to všechno velmi náročné, ale nestěžuji si,“ říká.
Co se vlastně Jiřímu stalo?
Dostal meningitidu, zánět mozkových blan. Typ koka byl pneumokok. Kdyby byl Jirka očkovaný, tak se to nestalo, nebo určitě ne v takové míře. A to je tato vakcinace od šedesáti let zdarma.
Proč nebyl očkovaný?
To by byla spíš otázka pro jeho lékaře. Já nejsem odborník na všechno. Hlídám očkování dětí, a tohle mě opravdu nenapadlo. Mohl se nakazit kdekoli, od dětí, v letadle. Dnes už vím, že se mají očkovat i starší lidé a upozornit by je na to měli lékaři. Nejvíc mě trápí fakt, že stačilo tak málo. Bohužel s tím už nic neudělám. Jediné, co mohu, je upozornit na to, co se prostě může stát.
Daří se Jiřímu už lépe?
V rámci možností ano. Je šťastný, že je od října loňského roku doma. Jen velmi lituji, že jsem si ho nevzala domů mnohem dřív. Kdybych tušila, že to zvládneme všechno lépe než kdekoli jinde, udělala bych to už dávno. Jen člověk nemá hned potřebné zkušenosti a ne každý na to má psychickou odolnost a sílu, protože je extrémně náročné mít těžce nemocného člena rodiny doma. Každý ale chce být doma, nikdo nechce být v nemocnici ani v rehabilitačním zařízení, byť se o něj starají skvěle. A tam se Jirkův zdravotní stav bohužel komplikoval, a to někdy až fatálně.
Pomáhá ti někdo v péči o manžela?
Profesionální zdravotníci, jeho báječná asistentka Míla Řádová a jeho neteř Martina. Měla jsem velké štěstí na skvělé lidi, kteří se stali naší rodinou. Jsou to kamarádi do nepohody a jsem jim velmi vděčná. Navíc se starostí o obě holky pomáhá, když může a zrovna netočí, Aniččin táta Jaroslav Brabec.
Jak lze skloubit rodinu, práci a péči?
Je to sice velmi náročné, protože Jirka potře- buje hodně péče, ale jak už jsem řekla, mám k němu odbornou pomoc, ale je na něm vidět, že ho léčí už jen ten pocit domova. Vyžaduje to všechno hodně organizace, financí, ale díky tomu, že mohu pracovat, všechno zvládáme.
Celý rozhovor najdete v aktuálním čísle časopisu Story.