Dodnes máme živě v paměti všechny scenérie, když Josef Rychtář nadával médiím jako dlaždič nejnižší kategorie.
Ale vždy to působilo, že jediné, o co mu jde, je ochránit před nálety neodbytných paparazzi Ivetu Bartošovou, které poslední týdny média skoro stanovala u baráku. Jenže! Co Iveta dobrovolně opustila tento svět, chová se Rychtář přesně naopak.
Mile poskytuje rozhovory na kamery, ukazuje vše, čeho se Bartošová jen dotkla a místo toho, aby stejně jako Štaidlova strana a blízcí členové rodiny chtěl uspořádat pietní soukromý pohřeb, dožaduje se pompézního aktu, kde se přinejmenším sejdou novináři tak z poloviny republiky. Přitom před zesnulou pěnicí hrál vždy tragikomické divadlo, aby jim už konečně všichni dali pokoj.