"Před 40 lety mě sem máma s tátou vzali na výlet. Bylo mi dvanáct, procházel jsem se po téhle ulici, prohlížel si hvězdy na Chodníku slávy a nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že tady budu mít jednou svou hvězdu," svěřil se režisér ve svém projevu.

"Je to zároveň vzkaz všem mladým filmařům – pokud budete pracovat tvrdě a půjdete si za svým snem, určitě se vyplní. Já jsem toho důkazem. Nedokázal jsem to ale úplně sám, chtěl bych tímto poděkovat všem z Nového Zélandu, od vlády po každého člena natáčecího štábu. Moc vám děkuji."

"Chci také poděkovat své rodině a fanouškům mých filmů. Právě vy jste důvodem, proč se sen dvanáctiletého chlapce stal skutečností."