Už je to poměrně dlouhá doba, kdy herec cenu obdržel, a tak mu trochu trvalo vzpomenout si, kde ji má uloženou. „Je v bytě v Českých Budějovicích, tedy doufám… Viděl jsem tam na ni pěkný bytelný obal, který se dává. Je docela těžká. A umíte si určitě představit tu obrovskou vrstvu prachu,“ rozesmál diváky. Zatím pokaždé, když prý dostával nějakou cenu, nemusel řešit, co s ní během slavnostního večera bude dělat. „Pokaždé tam naštěstí někdo byl, kdo velmi rozumně předvídal, co se na afterparty může stát a zeptal se mě: Chcete si tu cenu vzít, nebo ne? Vždycky jsem samozřejmě řekl ne, ať mi ji pošlou. I když někdy ty ceny pak dorazily a už to hlasování a soutěž ani neexistovaly,“ smál se.  

Jiří MádlZdroj: redakce

Tři panáky a konec

A jak probíhá takový hvězdný večírek, když nějakou trofej obdržíte? „Nevím, zda jste viděli seriál The Crown o královské rodině. Královna tam má chvilku takovou tu nemoc, jak vám ztuhne sval z neustálého úsměvu. Chvilku je to hezký, na party absolvujete kolečko, kde vám gratulují kolegové a ostatní lidi z branže, ale pak už člověka bolí tvář, už si třásl pravicí tolikrát, že v době covidu by ho okamžitě měl, ale musí to nějak přežít.“ Na afterparty po předávání Křišťálových glóbů to prý ale bylo jiné. „Tehdy jsem měl naplánovaný kurz němčiny v Berlíně a věděl jsem, že druhý den ráno odlétám. S Marthou Issovou jsme dostali hned dvě ceny, takže jsme si dali asi dva nebo tři panáky, což mě docela rychle zbořilo, usnul jsem a ráno mě vezli na nádraží a jel jsem do Berlína,“ popsal nezapomenutelnou zkušenost.

Zdroj: redakce