V čem je pro herečku dobré být na festivalu ve Varech?

Ukázat se. Ale já to tak úplně nemám.

Co to ale znamená, to ukázat se? Já se třeba včera ukázal večer a myslím, že si to nikdo nepamatuje. Takže tenhle typ ukázání to asi nebude.

Já nejsem úplně typická herečka, nemám tady žádný film, a myslím si, že lidé by sem měli jezdit, když tady mají ty filmy.

Máš tady manžela.

To ano! A když tady teď s mužem ty tři dny budeme, tak to bude spíš o tom, jít se potkat s kamarády a něco zažít. Mám pocit, že sem jezdí spousta lidí jenom tak – prostě se ukázat, připomenout se. Někdo to také bere jako možnost se s někým zajímavým seznámit.

A pomáhá to těm herečkám, to ukazování se?

To nevím! Já se tady ukazuju každý rok a podívej se! Roli ve filmu pořád nemám!

A nějakým tvým kamarádkám to pomohlo?

Já tady mám kamarádky, ale ty sem jedou reprezentovat ty filmy, ve kterých hrají. A to je za mně v pořádku.

Ty jsi vystudovala konzervatoř. Musí mít herečka tohle vzdělání? Je to nutné?

Myslím, že ne. Znám spoustu holek, které konzervatoř nemají, a točí. Jsou velmi talentované. Já mám sice školu, ale musela jsem si vzít režiséra, abych si jako taky trošku zatočila! Ne, tak já samozřejmě doufám…

To stačí, už to nerozmazávej! Tak sis prostě zatočila, no. Kolik ti od té doby třeba přibylo kamarádek, co jsi s režisérem?

Ony právě spíše ubývají!

Já myslel, že ti třeba píšou, že něco potřebují.

Takhle - ony píšou spíše manželovi. Mně obchází, protože mě nepotřebují, aby získaly roli. A já jim jenom říkám: holky, už je zadanej, sorry.

Vážně si myslíš, že ta škola není potřeba?

Ne, to samozřejmě zlehčuju, naučila jsem se tam spoustu věcí a jsem za to ráda. Ale opravdu si myslím, že když člověk má talent, tak ta škola není zase tolik důležitá.

Přijala jsi výzvu být ve StarDance. To jsi udělala proč?

Mám ráda výzvy – nechci se opakovat, říkají to všichni, a já nechci být trapná. Proto jsem to udělala. Já neumím tancovat a jsem strašný trémista.

No právě, ty vůbec nevíš do čeho jdeš!|

Ne, nevím! Vůbec netuším. Nespím už půl roku, mám z toho opravdu strach.

Ty nespíš půl roku? Vždyť to startuje za pár měsíců. No tak to už je úplnej konec.

Děkuju! Já to tak trochu tuším, že to bude velmi náročné, že to bude průšvih. Ale přesto si říkám, že chci překonávat svoji trému. Ta mě totiž trochu limituje. Říkám si, že když už budu někde stát a v přímém přenosu dělat něco, co neumím, třeba tanec, tak už nemůže být nic horšího.

Ne, to opravdu nemůže. Přejeme ti hodně štěstí.