Na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech včera odstartoval další ročník oblíbené talk show Libora Boučka v IQOS Lounge. Prvním hostem se stal populární moderátor a jedna z tváří festivalu Marek Eben, který mimo jiné zavzpomínal na první účast na tomto „svátku filmu“.

Bylo to v roce 1996, kdy už byl uznávaným moderátorem, měl za sebou několik předávání cen TýTý a běžel diváky oblíbený pořad O poklad Anežky České. Od té doby ho můžeme na festivalu ve Varech vídat každé léto. Pravidelně moderuje zahajovací a zakončovací večer, uvádí filmy, a navíc ještě točí Festivalové vteřiny.

„Přiznám se, že první ročník festivalu byl pro mě šokující. Najednou se setkáváte s lidmi, se kterými by vás ani nenapadlo, že se můžete potkat. Pro mě to bylo taky poprvé, kdy jsem začal dělat něco v angličtině. Do té doby jsem nikdy na jevišti nic ve spojitosti s angličtinou nedělal,“ svěřil se v IQOS Lounge Marek.

Také Libor Bouček zavzpomínal na svůj první karlovarský festival:

Zdroj: se svolením Ladislava Ptáčka

Nebyl zvyklý ani na to, že každá zahraniční celebrita má kolem sebe armádu manažerů a různých zástupců.

„Časem zjistíte, že nejdřív musíte dobýt tuhle baštu a pak se dostanete dál. Je to jako když máte hrad s vodními příkopy. Nejdřív musíte přejít jeden, pak druhý… Čím větší hvězda, tím víc příkopů je. A když je přejdete, teprve se dostanete k té hvězdě. V devadesáti procentech to bývá velmi příjemné překvapení. Najdete slavného, ale normálního člověka,“ prozradil své zkušenosti ze zákulisí.

„Chápu, že musí mít určitou bariéru, aby mohli nějakým způsobem přežít, ale pro mě to bylo šokující,“ dodal.

Marek EbenMarek Eben v talk show Libora BoučkaZdroj: se svolením Jana Hrdého

Zvyká si na brýle

V průběhu let si jako festivalový moderátor osvojil různé věci. Jedna okolnost se ale přece jen změnila. V posledních letech, když jde na jeviště, luští sem tam písmo. „Pokaždé se snažím zjistit, jestli to přečtu, a ne vždy se to daří,“ prozradil se smíchem.

„Na letošním zahájení jsem vyměkl a řekl si, že už jsem starý, jsem v penzi, vezmu si brýle. Ale nemám to rád. Ne z technických důvodů, ale že na to nejsem zvyklý. Na dálku vidím dobře, ale mám brýle na čtení, a ještě jsem si nezvykl na to přehodit si v hlavě, že se dívám přes brýle do textu či scénáře a pak zase na lidi. Přijde mi, že mě čočky skel od diváků oddělují, a to mi trochu vadí,“ uzavřel debatu.